Orbou narušená lokalita nížinného hradiska obývaného již v období neolitu a eneolitu, opevněná v době bronzové, využívána v době halštatské a velkomoravské, byla původně chráněna okolními mokřady, příkopem a snad i valem.
Pravěké nížinné hradiště oválného tvaru na mírném zarostlém návrší severozápadně od obce Skrbeň v místě příznačně zvaném Hradisko bylo původně chráněno okolními mokřady, nad něž mírně vystupovalo. Po obvodu bylo hradisko chráněno dnes již neznatelným příkopem a snad i valem. Hradiště bylo v minulém století porušeno orbou a dále potom výstavbou objektů zemědělského podniku, které do něj nejméně svou severozápadní částí zasahuje. Při archeologickém výzkumu zde byly nalezeny jamky po kůlech nesoucích konstrukci chat, zásobnicové jámy, hlazené kamenné nástroje, střepy keramiky, čepele a lidské ostatky. Průzkum prokázal osídlení lokality již v období neolitu a eneolitu, opevnění v době bronzové, využití v době halštatské a ve velkomoravském období (9. stol.n.l.). Kdy hradiště přesně zaniklo a lidé založili současnou obec není známo. První písemná zmínka o Skrbeni je z roku 1174, kdy "vladyka Sedleck synů nemaje daroval ves Skrben kostelu sv. Václava v Olomouci".
Luděk Vláčil, 24.3. 2017
