Vnější val a příkop
© Luděk Vláčil 02/2017
K zaniklému výšinnému opevněnému sídlišti - hradišti se nejlépe dostanete od silnice z Kokor do Žeravic, kde je cesta k lokalitě nejschůdnější. K hradisku je to od silnice sice asi 200 m, ale nevede k němu žádná cesta a proto musíte přes louku nebo po okraji pole. Na okraji lesíka, jež ukrývá hradisko, jsou dva sloupy, třetí je povalen a opodál stojí boží muka.
Archeologicky cenná lokalita příznačně nazývaná Hradisko je situována asi 0,7 km západně od Žeravic na strmé, přirozeně pouze z jihu přístupné ostrožně nad říčkou Olešnicí. Přístupnou část ostrožny o rozloze 0,5–0,7 ha přehrazoval obranný příkop s vnějším a vnitřním valem. Pro prehistorické obyvatele, sídlící v okolí řeky Olešnice, mělo toto místo bezpochyby velký význam. ...Archeologický výzkum doložil využívání hradiska lidem věteřovské skupiny koncem starší doby bronzové (kolem 1000-800 př. n. l.). Po delší časové odmlce je doloženo osídlení hradiska ve starší době železné (zvané též halštatské {750–450 př. n. l.}) nositeli platěnické kultury, kterým je přisuzováno vybudování mladší fáze opevnění. Ve všech těchto obdobích náležela střední Morava k výrazně zalidněným regionům. Podle pamětníků sloužilo toto dříve udržované a oplocené místo s lavičkami k nedělním výletům. Vedla sem stezka procházející po břehu potoka pod mohutnými smrky a v bezprostřední blízkosti lesa stával stánek s občerstvením. Později nedaleko koupaliště fungovala i hospoda Bumbálka. Od roku 1958 je výšinné opevněné sídliště - hradiště památkově chráněným významným dokladem vývoje pravěkého osídlení krajiny. V roce 1986 proběhla zjišťovací sondáž a v roce 1995 archeogeofyzikální průzkum. Výsledky ukazují na možnost lehčího vnitřního opevnění celého obvodu výšiny. Část jižního a jihozápadního úseku vnitřního valu v délce asi 70 metrů prokazatelně jeví známky požáru. Uvnitř areálu byly zjištěny známky zahloubených objektů..
Ke strmé ostrožně se váže několik pověstí o propadlém hradu.Tyto legendy sice nepatří k příliš významným, přesto však mají své určité místo v pověstech moravských a slezských a byly publikovány například ve Vlastivědném sborníku a několikrát i knižně. Jedna z pověstí, odehrávající se v dobách křižáckých výprav, vypráví o vraždě hradního pána, kterého nechal zavraždit jeho mladší bratr, jenž se poté zmocnil hradu a vedl nevázaný život a krutě zacházel s poddanými. ...Za jeho křivdy ho stihl trest a hrad se s ním propadl do země. Od těch dob bratrovrah nenalézá klidu a bloudí po nocích po pustém kopci se svou smečkou. Hlavně za bouřek a povodní se vrch Hradisko stává nebezpečným místem (podle J. Dostála 1925). Další báje vypravuje o něco známější pověsti, popisující nešťastnou smrt nápadníků krásné dcery hradního pána, kteří měli splnit úkoly, jež jednomu z nich zaručí její ruku. Podle jedné z verzí legendy měli kameny přehazovat hradní věž, podle jiné ji přestřelovali svými šípy. Při plnění tohoto úkolu se však navzájem zabili. Poté se i v této pověsti hrad propadl. O půlnoci nebo v poledne dodnes honí dva psi černé kuře a z podzemí vyjíždí kočár.
