
Zámeček v Újezdci leží mimo hlavní silniční tahy a ani k němu nevede žádná turistická stezka. Můžete si jej prohlédnout, když pojedete po hlavní silici č. I/22 z Klatov do Horažďovic např. na výlet do Zavlekova či Nalžovských hor. Odbočka na Újezdec je před Mochtínem.
Vlastní komplex zámeckých budov byl scelen při přestavbě v 1. polovině 20. stol., kdy se zámek stal majetkem Revírní rady hornické pro plzeňský obvod báňského revíru a byla zde zřízena hornická zotavovna. V té době došlo zejména ke změně vzhledu budov přiléhajících k západní straně hlavní budovy zámku. Dnešní podobu zámek získal při poslední úpravě provedené v letech 2001-2002, kdy bylo, kromě celkové opravy, přistavěno k východnímu průčelí hlavní zámecké budovy schodiště. Hlavní zámecká budova si tak do jisté míry zachovala jen jižní a severní průčelí.
Hlavní budova původního zámeckého sídla je patrová, obdélníkového tvaru, krytá valbovou střechou se střední věžičkou.
Zámek je dnes pro veřejnost nepřístupný a je využíván jako domov důchodců, v části komplexu dnes ještě sídlí Ústav sociální péče pro mentálně postižené dospělé občany.
byl statek v držení Peškovo potomků. Potom statek přešel do majetku Sedleckých z Újezdce. Poté se vystřídalo několik majitelů a koncem 18. stol. se stal majitelem statku Václav Ennis z Atteru a Iveagu. Ten zde, podle některých autorů, nechal okolo roku 1788 postavit přízemní zámek. Předpokládá se však, že již v době, kdy byl statek v majetku Sedleckých z Újezdce zde panské sídlo stálo a je velice pravděpodobné, že stavební historie panského sídla v Újezdci začala již ve 14. stol. Písemně však toto není doloženo. V 18. a 19. stol. se opět majitelé střídali, až v roce 1930 (podle některých autoru již v roce 1922) koupila zámek Revizní rada hornická pro plzeňský obvod báňského revíru v Plzni. Po válce areál převzal Státní statek Veselí a bylo zde zřízeno zemědělské učiliště a v roce 1955 přešel areál do majetku ONV Klatovy a od té doby je využíván jako domov důchodců.