Čachrov

Tehdy jí majitelé nevyužívali a neudržovali, neboť zprávy z let 1568 a 1574 o ní hovoří jako o "tvrzi pusté". Alespoň částečné obnovy a přestavby se dočkala v době kolem roku 1600, neboť roku 1612 je připomínána již jako "tvrz stará Čachrov, při té tvrzi stavení nové". Hlavní obytné stavení - mohutný věžovitý palác - se dochovalo do dnešní doby sice bez stropních konstrukcí, ale jinak jen málo změněné. Je to pětipodlažní stavba obdélného půdorysu s valbovou střechou. Množství původních otvorů dovoluje alespoň přibližně rekonstruovat dispozici jednotlivých podlaží. Přízemí bylo původně rozděleno na dvě místnosti, samostatně přístupné dvěma portály přímo zvenčí. V úrovni 1. patra byla střední chodba, do níž se vcházelo hrotitým portálkem z nedochovaného vnějšího schodiště nebo pavlače. Po stranách této chodby byly dva stejné prostory. Bydlení byly vyhrazeny obdobné místnosti po stranách střední chodby v úrovni 2. patra. Následující patro, rovněž obytné, mělo atypické členění. Do jihozápadního nároží byla vložena roubená komora, jejímž pozůstatkem je zeslabení obvodové stěny a tři pyramidálně seskupená okénka. Vedle ní byla ještě úzká chodbička, snad s otopným zařízením. Severozápadní část tvořila větší obytná místnost se dvěma velkými obdélnými okny nebo dvě menší místnosti, rozdělené chodbičkou. Nejvyšší 4. patro bylo zřejmě opatřeno vnějším ochozem, na nějž ústily z vnitřního prostoru jednoduše upravené průchody - podle jejich počtu mohl být interiér rozdělen na čtyři místnosti. Někdy koncem 16. století byl k jihozápadnímu průčelí tvrze připojen renesanční přístavek obdélného půdorysu. Jeho polovalbová střecha částečně zakryla sestavu okének roubené komory věžovitého paláce..

Ke stojícímu mohutnému gotickému věžovitému paláci nechal přistavět trojkřídlou patrovou budovu se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi. Byla dokončena roku 1713, jak dokládal letopočet nad vstupním portálem mezi erby stavebníka a jeho manželky. Účast na jeho vybudování je přičítána baroknímu staviteli Marcu Antoniu Gilmettimu, který zde roku 1730 i umírá. V této podobě komplex panského sídla setrval až do 19. století, v jehož závěru byl upravován. Počátkem 30. let 20. století vyhořel, byl však obnoven. K zamýšlené přestavbě na hotel již nedošlo. Po vyvlastnění zámku po roce 1948 posledním majitelům, rodině Faltysů, byl převeden na místní JZD. To, jak jinak, využívalo cennou budovu zcela nevhodným způsobem. Po roce 1950 zámek vyhořel podruhé. Místo opravy byl neudržovaný objekt mezi léty 1971-1972 beze zbytku bezohledně zbořen. Tak zanikl jeden z nejcennějších raně barokních objektů Klatovska, aniž byla před jeho demolicí pořízena náležitá dokumentace!!.

Po něm získal panství jiný Vilém, předek rytířského rodu Čachrovských z Čachrova. Držel ho minimálně od roku 1373; podařilo se mu ho významně rozšířit, neboť po roce 1382 získal statek a hrad Netřeby s Kanicemi. Jeho potomci zde sídlili až do poloviny 15. století, poslední se připomíná v roce 1446 Vilém mladší z Čachrova. Po polovině 15. století bylo zdejší zboží připojeno k velhartickému panství, k němuž náleželo až do poloviny 16. století. V té době bylo tehdejšímu majiteli, Adamu Lvu z Rožmitálu, zadlužené panství spolu s pustým Čachrovem zkonfiskováno a rozděleno mezi čtyři největší věřitele. Roku 1555 bylo panství rozděleno a díl s Čachrovem převzal Jan Rendl z Úšavy. Po jeho smrti ho získal Jan Bohuchval z Hrádku. Počátkem 17. století zde seděl rod Šofmanů z Hamrlesu. Po něm se tu vystřídala řada dalších rodů, z nichž k nejvýznamnějším patřili Morzinové, Kocové z Dobrše, Khuenové z Belassi, Fruweinové z Podolí a Horové z Ocelovic. Posledním držitelem statku a tvrze byla rodina Faltysů, které byl jejich majetek vyvlastněn po roce 1948. Pak zde sídlilo místní zemědělské družstvo, které se podepsalo na postupné devastaci statku a tvrze a zboření přistavěného zámku. V roce 1992 byl potomkům rodiny Faltysů v rámci restitucí majetek navrácen..