© Luděk Pitter 01/2006
Kostel je jednolodní, obdélný, s věží a s přistaveným šnekovým schodištěm v západním průčelí, s pětiboce uzavřeným presbytářem a dvěma bočními trojboce uzavřenými kaplemi. Loď je sklenuta jedním polem křížové žebrové klenby a nad kruchtou valenou klenbou s lunetami, presbytář je sklenut křížovou klenbou (bez žeber). Při požáru r. 1965 shořel hlavní oltář v novorománském stylu, z jiného kostela byl poté dovezen barokní oltář Panny Marie z roku 1727. Další zařízení kostela je převážně z 19. stol.
Pův. raně gotický kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v 1. polovině 13. století, ač je písemně potvrzen až v roce 1352. Portál původního hlavního vchodu pochází z let 1240-1250. Zajímavostí je, že kostel byl postaven na tzv. "obětišti" Keltů, keltském obřadním místě, které Keltové pečlivě vybírali, na kterém se setkává zemská a kosmická energie. Původně farní kostel byl v 17. století připojen jako filiální k Němčicím, od r. 1788 opět farní. Kostel byl opakovaně přestavován; při přestavbách zcela zanikla jeho gotická podoba. Přestavby proběhly roku 1611, 1724, v letech 1767-68 a roku 1809, kdy byla také přistavěna věž tehdejší majitelem Otína, velkostatkářem JUDr. Janem Měchurou. Za 1. světové války r. 1917 byly zrekvírovány dva ze tří zvonů, ponechán byl největší zvon z roku 1539. Nové zvony byly pořízeny r. 1931. Za 2. světové války, roku 1943, byly zvony opět zabaveny (odvezeny do Škodovky v Plzni) a to všechny, ale největší… číst dále
|
Přihlášení |
