
Renesanční zámek je dvoukřídlá jednopatrová budova. Jižní křídlo, obrácené do obce, má klenuté přízemí, na východním konci se vysoký etážový štít. Arkády v poschodí jsou nepochybně z poloviny 18. století. V místě, kde bylo přistavěno druhé, východní křídlo, vystupuje ze stavební čáry patrový výstupek nejspíš dodatečně přistavěné kaple. levou polovinu tvoří patrová budova s otevřenými zděnými renesančními arkádami v přízemí i v poschodí, pravá polovina je ukončena renesančními štíty.
Ve vsi Mokrosuky lze též vidět dva pekné památné stromy (každý na opačném konci vsi)..
R. 1542 připomíná ve vsi dvůr. R. 1579 ji koupil od Václava Vintíře z Vlčkovic zbohatlík Volf Gothard Pergler z Perglasu a vystavěl si v ní (nebo jeho syn) renesanční tvrz obehnanou zavodněným příkopem. Volfův syn Václav Otakar byl sice po Bílé hoře pro účast na stavovském povstání z let 1618-20 souzen, dosáhl ale odpuštění. Mezitím byli v Mokrosukách ubytopváni vojáci Baltazara Marradase a z užitku tohoto statku jim plynul žold - roku 1628 byl výnos ze statku používán pro pluk Martina de Hoeff-Huerty. Nakonec získal statek stávajícíse z tvrze, dvora a vesnic Mokrosuk, Čermenné, Lešišova a Nemanic Humprecht Račín z Račína. Výsledky hospodaření po třicetileté válce nebyly valné a Račín se zadlužil. Jeho dcera Apolena Lidmila, provdaná hraběnka Althanová, převzala statek dočasně do vlastní správy a r. 1679 jej odevzdala svému bratru Arnoštu Vojtěchovi Račínovi. Od té doby byly Morkosuky spojeny s panstvím Hrádek.
R. 1542 se připomíná ve vsi dvůr. R. 1579 ji koupil od Václava Vintíře z Vlškovice zbohatlík Volf Gothart Pergler z Perglasu a vystavěl si v ní (nebo jeho syn) renesanční tvrz obehnanou zavodněným příkopem. Volfův syn Václav Otakar byl sice po Bílé hoře pro účast na stavovském povstání z l. 1618 – 1620 souzen, ale dosáhl dopuštění. Mezitím byli v Mokrosukách ubytováni vojáci Baltazara Marradase a z užitku tohoto statku jim plynul žold. R. 1628 byl výnos ze statku používán pro pluk Maritna de Hoeff-Huerty. Nakonec získal statek sestávající z tvrze, dvora a vesnic Mokrosuk, Čermné, Lešišova a Nemanic Humprecht Račín z Račína. Výsledky hospodaření po třicetileté válce nebyly valné a Račín se zadlužil. Jeho dcera Apolena Lidmila, provdaná hraběnka Althanová, převzala statek dočasně do vlastní správy a r. 1679 jej odevzdal svému bratru Arnoštu Vojtěchu Račínovi. Od té doby byly Mokrosuky spojeny s panstvím Hrádek.