
V červenci 2011 byla dokončena první část rozsáhlé rekonstrukce objektu a pro veřejnost je přístupná expozice dobového mobiliáře. V areálu zámku se konal první svatební obřad, další zájemci mohou tuto nabídku také využít.
Zámek je dvoupatrová budova obdélníkového půdorysu s bočním křídlem. Do zámku se vcházelo jednoposchoďovou pseudogotickou branou. Nad ní je umístěn hohenzollernský erb. Při přestavbě v letech 1848–52 byla severovýchodně od zámku vystavěna velká vstupní věž s průjezdem. U zámku se zachoval zbytek bašty z původní tvrze. V zámku byl původně velký zrcadlový sál a zámecká kaple. Za zámkem se rozprostírala květinová zahrada, která směrem k řece Úhlavě přecházela v anglický park. Současná podoba zámku je ve stavu, do jakého ho přivedlo hospodaření naší socialistické armády v druhé polovině 20. století. Znamená to, že zámek je ve značně zchátralém stavu.
První zmínka o tvrzi v Bystřici nad Úhlavou se objevuje již roku 1339. V roce 1444 byla pozdně goticky přestavěna a při té příležitosti rozšířena tak, že se v kupné smlouvě z roku 1490 uvádí jako hrad. Renesančními úpravami prošel v druhé polovině 16. století, nebo začátkem století 17. Současnou podobu zámku stavba získala při přestavbě v letech 1848 – 1853, kdy byl majitelem Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringen. Přestavba byla provedena v pseudorománském a pseudogotickém stylu, některé části jsou i pseudobarokní. Díky této nezvyklé slohové kombinaci je zámek bez umělecké hodnoty. Hohenzollernové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy jim byl jako občanům německé národnosti zkonfiskován. V padesátých letech 20. století v něm byla zřízena kasárna.
Byla dokončena první část rozsáhlé rekonstrukce objektu a pro veřejnost je přístupná expozice dobového mobiliáře.