vodní hrad Švihov - letecký snímek
© Radovan Smokoň 05/2011
Feudální sídlo ve Švihově bylo založeno v prvé polovině 14. století. Původně šlo zřejmě o tvrz, která však byla záhy přestavěna na hrad. Za Švihovských z Rýzmberka byl od roku 1480 velkolepě pozdně goticky přestavěn. Roku 1547 se stal jeho majitelem Herolt Kavka z Říčan, od jehož potomků hrad koncem 16. století získali Černínové. Kvalitní opevnění způsobilo, že se Švihov ocitl mezi hrady, které měly být na příkaz císaře Ferdinanda III. z roku 1655 zbořeny. Naštěstí byla realizována pouze demolice části vnějšího opevnění. Hrad se však nacházel ve velmi špatném stavu a byl užíván pouze k hospodářským účelům, zvláště jako sýpka. Částečné rehabilitace se dočkal až ve 20. století. Podobu hradu před pozdně gotickou přestavbou prozatím přiliš neznáme. Jeho součástí byl dnešní severní palác jádra, dále nějaká stavba v prostoru pozdějšího Říčanského paláce a snad i jižní palác jádra. Při pozdně gotické přestavbě byly použity a přestavěny… číst dále
Tento český pán může sloužiti za příklad, jaký byl ke konci XV. století poměr mezi vrchností a poddaným lidem. Pan Půta se stal v poměrně mladém věku nejvyšším sudím království Českého a zastával tento úřad po plných dvacet šest let. Zároveň byl hejtmanem kraje Plzeňského a Prácheňského. Byl velmi vzdělaný a osobně statečný, přesvědčením upřímný Čech, takže se za jeho úřadování děly zápisy do zemských desek česky místo latinsky, jakž bylo dosud zvykem. Přitom však byl srdce velmi tvrdého. Neměl porozumění pro útrapy a strádání poddaného lidu, nutil jej neúprosně k těžké robotě, trestal jej krutě a věznil v hladomornách svých hradů a zámků. Měl hlavní podíl na usnesení sněmu, jímž bylo uvaleno na poddaný lid plné nevolnictví. Od té doby nesměl nikdo bez svolení vrchnosti prodati svůj majetek, vystěhovati se, dáti syna do škol anebo do učení, oženiti syna, provdati dceru. Sedlák se stal majetkem svého pána a nebyl ceněn výše, nežli… číst dále
|
Přihlášení |
