kaple sv. Vojtěcha

Údaje o době jejího založení se však v různých pramenech značně rozcházejí. Podle některých byla postavena ve 2. polovině 15. stol., podle jiných je původem již raně gotická, snad z přelomu 13. a 14. stol. Tak je zmiňována i na webových stránkách města Měčín a v dalších textech. Raně gotický původ podporuje skutečnost, že ves je doložena již v 1. polovině 13. stol. zřejmě jako rytířské sídlo, které by těžko bylo dvě staletí bez církevní stavby. Kaple byla v 18. stol. barokně přestavěna. Z 1. čtvrtiny 18. stol. pochází také její vnitřní zařízení. Nyní je to jednolodní obdélná stavba s užším obdélným presbytářem a obdélnou sakristií po severní straně. V západním průčelí nad vchodem je štítová zeď, v jejímž středu se nachází nevelká zvonice s jehlancovou střechou. Podélné strany kostela jsou opatřeny dvěma polokruhovými okny. Nízká sakristie má polokruhové barokní okénko. Hlavní loď je valeně zaklenutá, v západní části podkruchtí navíc s kazetovým stropem, kde jsou v 16 polích malované výjevy ze života a utrpení Ježíše Krista. Jedná se pravděpodobně o lidovou práci ze 17. stol. V kapli u vnější stěny presbytáře najdeme památné kamenné sedátko spojené svatovojtěšskou tradicí s pobytem biskupa Vojtěcha v těchto místech při jeho cestě z Říma do Prahy. Kámen prý ležel u lesního pramene a Vojtěch, odpočívající budoucí světec, v kameni zanechal otisk svého těla. Ve vížce kaple je umístěn zvon o průměru 0,42 m a výšce 0,33 m, datovaný letopočtem 1710. Při jeho koruně obíhá ve dvou řadách nápis, který kromě datace uvádí, že jej nechal zhotovit Přibík Vilém z Kokořova, pán na Velkých Petrovicích, Purkartově Újezdě, Otíně, Předslavi a Rohanově. Na plášti zvonu je bohatá plastická výzdoba. Tvoří ji rostlinné festony, rodový znak Kokořovců a plakety sv. Vojtěcha, Jiřího a Jana Nepomuckého. Dobovými prameny je kaple označována jako zámecká kaple. V současnosti není kaple běžně veřejnosti přístupná. Výjimkou je den, kdy se ve vsi koná pouť.