© Jaroslav Špiroch 06/2024
Kolinec - německy Kolinetz - je městys nacházející se v okrese Klatovy. První písemná zmínka pochází z roku 1290, ale začátek osidlování můžeme spojit s datací zdiva kolineckého kostela, jehož stavba byla dokončena přibližně v roce 1180. Z pamětihodností kromě shora uvedené kaple zde najdeme románský kostel sv. Jakuba Většího s přilehlým hřbitovem, u vchodu do jeho areálu na levé straně je deponovaná socha sv. Jana Nepomuckého z barokního kamenného mostu u zámku a na pravé straně kamenný kříž. Naproti kostelu přes silnici stojí barokní fara, v centru pak znehodnocený přestavbami na školu empírový zámek se zámeckým parkem, dále židovský hřbitov, Kalvárie, smírčí kámen, pomník obětem světových válek a pomník 1. dělostřeleckého pluku Čs. samostatné obrněné brigády, který zde "ukončil svou bojovou cestu". V zámeckém parku na úpatí kopce Vidhošť jsou dvě nedaleko od sebe studánky, z nichž jedna, dle pověsti, je zázračná studánka Filipínka. Okrajem městyse prochází železniční trať č. 185 (Horažďovice předm. - Domažlice); autobusové spojení má se Sušicí, Klatovy a Hrádkem u Sušice. Prochází tudy modrá turistická stezka a cyklotrasy č. 2041, 2082, 2086 a 2092.
Kaple stojí u silnice (směr Hrádek u Sušice) na jihozápadním okraji městyse. Doba její stavby nezjištěna. ...Je to jednoduchá zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu, zapuštěná do svahu. Na průčelní straně se zkosenými rohy je prolomen vysoký půlkruhově zakončený vstup, uzavřený ozdobnou železnou mříží a dvoukřídlými dřevěnými dveřmi. Průčelí je zakončeno mírně konkávně rozšířenou zastřešenou korunní římsou (bez zastřešení pokračuje i po stranách kaple), na které je vztyčen v ploše zahloubený trojúhelný štít s profilovanou římsou (částečně vystupuje nad střechu). Krytá je sedlovou taškovou střechou, v jejíž průčelní špici je umístěn železný křížek. V interiéru na průčelní stěně na zděné menze je umístěna soška sv. Jana Nepomuckého (vysvěcena dne 29.6.2024); v nice za menzou jsou pak obrazy Panny Marie Bolestné a anděla s Ježíškem..
Střípek historie.
|
Přihlášení |
