Skalnatý hřeben, na němž stávalo jádro hradu (od jihovýchodu)
© Filip Matoušek 04/2003
Dvoudílná hradní dispozice byla rozdělena na níže položené předhradí na východní straně a skalnatý hřeben protažený v severojižním směru, na němž stávalo obytné jádro hradu. Předhradí bylo ze tří stran chráněno dosud v terénu patrným příkopem a na západě se přimykalo k již zmíněnému hřebeni. Z pozůstatků zástavby jsou v jeho prostoru patrné pouze dvě zahloubení, náležící patrně zahloubeným hospodářským budovám. Převýšené protáhlé jádro bylo modelováno tvarem skalnatého hřebene a obsahovalo na jižní straně hranolovou obytnou budovu či věž, snad obvyklý donjon, a pravděpodobně ještě druhou menší stavbu, o čemž by mohl svědčit i dochovaný úsek zdiva. Ten lze ale také interpretovat jako pozůstatek obvodové hradby jádra, takže jednoznačné rozhodnutí by mohl přinést jedině podrobnější archeologický výzkum.
Psohostov se jako ves objevuje v písemných pramenech poprvé v roce 1379 a brzy poté vznikl zřejmě i hrad, jehož majitel Ondřej ze Soustova se jako purkrabí hradu Velhartic připomíná roku 1397. V držení jeho potomků, pánů ze Soustova, hrad zůstal až do začátku 16. století, poté ale přešel z blíže dosud nezjištěných důvodů do majetku krále. Roku 1520 byl hrad opět za nejasných okolností poškozen a nedlouho poté se stal majetkem Heřmana z Janovic, který jej ale nevyužíval a hrad proto postupně zpustl. Roku 1539 je již popisován jako pustý. V 19. století byl navíc areál původního jádra poškozen lámáním kamene.
|
Přihlášení |
