Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.
Renesanční tvrz
Vlevo zachované křídlo renesanční tvrze, vpravo později upravená brána do dvora.
Obec Habartice se nachází mezi Klatovy a Plánicí, bohužel mimo hlavní silnice, takže ji navštíví jen málo kdo. Ač je vzdálena 8,5 km od Klatov je dnes místní částí města Klatovy. Leží v příjemné pošumavské krajině pod vrcholem Kostřáb. V minulosti byla tvrz různými autory lokalizována převážně mimo zastavěnou část obce. Dnes po její nové lokalizaci ji však najdete poměrně snadno. Habarticemi prochází jediná komunikace, z ní asi uprostřed obce odbočíte ke kostelu, směrem na jih. Pokud byste jeli rovně v místě kde komunikace prudce zatáčí vpravo ke kostelu, vjeli byste do dvora, který již patří k bývalé tvrzi. Kostel sv. Petra a Pavla je o několik desítek metrů dál. Vzhledem k tomu, že dvůr je volně přístupný, lze si objekty zvenčí dobře prohlédnout.
L.P., 4.3. 2007
popis
Z původního starého sídla snad z 2. poloviny 14. stol. zůstaly dochovány sklepní prostory, tvořící zadní část přízemí objektu zapuštěného do svažitého terénu. Ty se staly součástí nové renesanční tvrze z konce 16. stol. Původně měla tvrz tvar písmene T, ale jižní křídlo bylo zbořeno, takže se dochovala jen menší část objektu. Ten má dnes nepravidelný, přibližně obdélníkový půdorys, při východním průčelí se dvěma dobře viditelnými podpěráky. V přízemí zbytky po černé kuchyni a v patře prostory s rovnými stropy. Při objektu stála ještě vstupní brána do dvora. Ta byla později využívána jako kovárna a pak jako garáž.
Ves Habartice vznikla již ve 13. stol., již v polovině 14. stol. zde byl založen kostel. Ve 14. stol. část vsi patřila nepomuckému klášteru a část jistému Janu, který je připomínán roku 1379, bez dalších informací. Právě on mohl být zakladatelem původního staršího sídla, ze kterého se dochovaly sklepní prostory v objektu po pravé straně při vjezdu do dvora. Následné husitské války, zřejmě ovlivnily majetkové poměry i zde. Ves zůstala i po té rozdělena na dvě části. Část v majetku Vydunů získali v první polovině 16. stol. Šternberkové a připojili je k zelenohorskému panství. Roku 1591 Ladislav ze Šternberka odprodal tuto část vsi Jiříkovi mladšímu Příchovskému z Příchovic, který zde sídlil ještě v roce 1604. Právě do této doby je kladen vznik nového sídla, renesanční tvrze, která do svého přízemí pojala i zbytky staršího sídla. Tvrz je však písemně připomínána až roku 1680, kdy tehdejší vlastník jezuitská kolej…
číst dále