
Z původního starého sídla snad z 2. poloviny 14. stol. zůstaly dochovány sklepní prostory, tvořící zadní část přízemí objektu zapuštěného do svažitého terénu. Ty se staly součástí nové renesanční tvrze z konce 16. stol. Původně měla tvrz tvar písmene T, ale jižní křídlo bylo zbořeno, takže se dochovala jen menší část objektu. Ten má dnes nepravidelný, přibližně obdélníkový půdorys, při východním průčelí se dvěma dobře viditelnými podpěráky. V přízemí zbytky po černé kuchyni a v patře prostory s rovnými stropy. Při objektu stála ještě vstupní brána do dvora. Ta byla později využívána jako kovárna a pak jako garáž.
Ves Habartice vznikla již ve 13. stol., již v polovině 14. stol. zde byl založen kostel. Ve 14. stol. část vsi patřila nepomuckému klášteru a část jistému Janu, který je připomínán roku 1379, bez dalších informací. Právě on mohl být zakladatelem původního staršího sídla, ze kterého se dochovaly sklepní prostory v objektu po pravé straně při vjezdu do dvora. Následné husitské války, zřejmě ovlivnily majetkové poměry i zde. Ves zůstala i po té rozdělena na dvě části. Část v majetku Vydunů získali v první polovině 16. stol. Šternberkové a připojili je k zelenohorskému panství. Roku 1591 Ladislav ze Šternberka odprodal tuto část vsi Jiříkovi mladšímu Příchovskému z Příchovic, který zde sídlil ještě v roce 1604. Právě do této doby je kladen vznik nového sídla, renesanční tvrze, která do svého přízemí pojala i zbytky staršího sídla. Tvrz je však písemně připomínána až roku 1680, kdy tehdejší vlastník jezuitská kolej… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.