Pušperk

Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús, účastník bitvy u Kressenbrunnu, v níž 12. července 1260 král Přemysl Otakar II. porazil uherského krále Bélu IV. Hrad pojmenoval po svém erbu, lišce, tedy Fuchsberk, z něhož vznikl počeštěný název Pušperk. V l. 1264 a 1266 se Jaroš psal již z Pušperka. Hrad byl postaven na ochranu nové cesty vedoucí od Horažďovic přes Klatovy, Poleň k Horšovskému Týnu a odtud k zemské hranici. Měla tak být posílena obrana zemské hranice, kterou chránila nově založená královská města Klatovy a Domažlice a hrady Rýzmberk a Starý Herštejn. R. 1298 držela hrad Jarošova vdova Kateřina, která ho však záhy prodala členům rodu Hroznatovců, z nichž se jako prvý připomíná Bušek, který se psal již r. 1339 z Pušperka. Buška vystřídal Racek, uváděný v r. 1355. R. 1391 se připomíná další Bušek z Pušperka, jemuž však již hrad nepatřil a který držel Svrčovec. Asi v 70. letech 14. století držel hrad Pušperk Ctibor Tlam, lovčí dobříšských královských lesů a od r. 1379 držitel sousedního statku Únějovic. R. 1390 daroval král Václav IV. hrad Renvaldovi z Ústupenic, který však statek značně zadlužil. Značnou pohledávku tu měl i pražský žid Jonáš, který se jako hlavní věřitel stal jeho držitelem. Po Jonášově smrti však připadl statek jako odúmrť opět Václavu IV., který jej asi kolem r. 1400 prodal bratřím Renvaldovi a Bohunkovi z Ústupenic, z nichž první se jako pán Pušperka uvádí v r. 1404. Renvalda vystřídal bratr Svojše, který se za husitské revoluce přidal na Zikmundovu stranu a padl v bitvě u Vyšehradu 1. listopadu 1420. Po něm zdědil statek Hynek z Ústupenic, který zemřel po r. 1439. Také on byl katolík, a proto i nebezpečný soused nedalekého táborského města Klatov. S pomocí Klatovských byl hrad neznámo kdy dobyt a pobořen. V r. 1434 byl sice pušperský statek Hynkovi z Ústupenic vrácen, ale hrad obnoven nebyl. Když Hynkova vdova Ofka prodávala pušperské zboží svému třetímu manželu Jetřichovi z Čiremperka (Černíkov), uvádí se hrad jako zpustlý a pobořený. Ale r. 1457 se zjistilo, že smrtí Hynka z Ústupenic připadl hrad králi Ladislavovi Jagellonskému jako odúmrť a ten ho daroval Janu Zajícovi z Házmburka. Od něho koupil Pušperk v r. 1465 Jiřík z Říčan, který si však ponechal jenom polovinu statku, kdežto druhou polovinu získal téhož roku třetí manžel vdovy po Hynkovi z Ústupenic, Ofky, Jetřich z Čiremperka (Černíkov). Ten však již před r. 1473 prodal svoji polovinu s pobořeným Pušperkem Břeňkovi z Ronšperka, který hrad obnovil. Protože prý Břeněk z hradu znepokojoval okolí, byl po sněmu v Benešově, na němž byl obnoven v zemi mír, Pušperk v červnu 1473 Klatovskými dobyt a pobořen. Zdá se však, že hlavní příčinou dobytí hradu bylo Břeňkovo katolictví, což se nesrovnávalo s podobojím klatovských měšťanů, kteří byli věrni králi. Pobořený hrad již nebyl obnoven. Na sklonku 15. století připojili pušperský statek Švihovští z Rýzmberka ke švihovskému panství a o obnovení hradu se nestarali, protože sídlili na hradě Švihově. A když bylo pušperské zboží r. 1548 od švihovského panství znovu odděleno a prodáno Albrechtovi Nebílovskému z Drahobuze, nový majitel si záhy po r. 1550 postavil sídlo v nedaleké Poleni, která byla rovněž součástí pušperského statku. Koncem 16. století byla na hradišti přestavěna kaple sv. Václava, která však byla za Josefa II. zrušena a časem se zřítila..