
Kaple Panny Marie stojí na okraji lesa v šumavské osadě Matějovice, která je částí Dešenic v okrese Klatovy. Do Dešenic jedou vlaky z Klatov a Železné Rudy a autobusy z Nýrska a Železné Rudy. Z Dešenic vede do Matějovic žlutá turisticky značená cesta. Ta pokračuje dál na šumavský horský hřeben, po kterém je možno dojít na vrcholy Můstek a Pancíř.
Svah terénu vyrovnává nízký sokl. Převislá sedlová střecha je nad závěrem zvalbená čtyřmi valbovými díly. Nad čelní stranou kaple je šestiboký sanktusník se zalomenou šestibokou jehlanovou střechou. Tu korunuje cibule s latinským křížem. Nad obdélnými vstupními dveřmi s ocelovou mříží je v čelním průčelí dřevěná cedule s nápisem AVE MARIA. Nad nápisem je pod střechou malé okno s půlkruhovým záklenkem, které osvětluje půdní prostor. Větší půlkruhově zaklenutá okna jsou v obou bočních průčelích. Plochostropý interiér má dlážděnou podlahu. Na volně stojícím oltáři je obraz Panny Marie. Kaple není památkově chráněna..
Podélná zástavba odpovídala průjezdnímu charakteru vsi. V roce 1655 zde byli evidováni dva sedláci, jeden chalupník, dva zahradníci a dva pohořelí zahradníci (s rodinami). V roce 1708 zde žilo šest hospodářů s rodinami. Největšího rozmachu se Matějovice dočkaly v 1. polovině 19. století. Ve 21 domech žilo celkem 193 obyvatel převážně německé národnosti. Kaple Panny Marie je zaznačená na císařském povinném otisku stabilního katastru z roku 1837. V té době stála na návsi. Ve 2. polovině 19. století a začátkem 20. století byly Matějovice součástí městyse Dešenice. V roce 1921 zde žilo ve 23 domech 126 obyvatel. V 1. polovině 20. století byly Matějovice krátce samostatnou obcí. V roce 1930 zde žilo 105 obyvatel. Všichni byli římskokatolického vyznání. Po odsunu Němců byla vesnice téměř vylidněná. Od roku 1950 je proto znovu součástí Dešenic. Kaple postupně zpustla, v nedávné době byla ale opravena. Dnes náleží do římskokatolické farnosti Nýrsko. V osadě jsou jen tři domy, nikdo zde ale trvale nežije..