
Polohu ani stavební podobu hlavňovické tvrze neznáme a ani se neví, zda nové sídlo bylo ve druhé polovině 17. století postaveno na místě tvrze. Zámek je obdélníková dvoupatrová budova asi 30 x 15 m s průčelím obráceným do dvora, s portálem umístěným uprostřed. Přízemí zaklenuto, patro je plochostropé. V 18. stol. byl zámek upravován, zřízeno nové schodiště. Pří úpravách dvora byla okolo roku 1780 postavena při zámku kaple. Ta však byla krátce na to zrušena, když na přelomu 18. a 19. stol. byl v Hlavňovicích nově postaven kostel svatého Jana Nepomuckého. Koncem 1. pol. 19. stol. byla budova zámku opatřena přízemním rizalitem před hlavním vchodem a k jejímu západnímu průčelí přistavěn patrový přístavek se záchody. Dnes zámek chátrá.
Zakladatelem tvrze v Hlavňovicích byl Zikmund Doupovec z Doupova. Nejspíše ji nechal postavit ve druhé polovině 16. stol., neboť podle zprávy z roku 1566 sídlil ještě na Plzeňsku a podle zprávy z roku 1572 se psal již s přídomkem na Hlavňovicích. Když roku 1577 koupil panství Blatná, prodal Hlavňovice Anně Kočové, rozené Bohuchvalové z Hrádku, manželce Dětleba Koce z Dobrše na Volšovech. Hlavňovice zůstaly v rukou potomků Dětleba Koce z Dobrše více než 300 let a to až konce 19. stol. Vzhled tvrze není znám, pouze se předpokládá, že během druhé poloviny 17. století byla nahrazena mladším zámkem. Poslední z rodu, jež držel Hlavňovické zboží, byl Ferdinand Koc z Dobrše, který je převedl na svoji ženu Valérii Kočovou a ta v dubnu 1905 uzavřela smlouvu s dcerou Marií Valérií, provdanou Pelikánovou, které hlavňovické zboží předala. Od roku 1919 do roku 1946 držel statek její manžel Otomar Pelikán. Po roce 1946… číst dále