© Jaroslav Špiroch 06/2023
Nejstarší podoba sídla, připomínaného v roce 1702 jako "tvrz", není známa. Ani podoba pozdějšího zámku z 1. poloviny 18. století není známa. Ta se za dalšího častějšího střídání majitelů ocitla v havarijním stavu. Roku 1823 je zmíněno, že z bývalé zámecké budovy je docela nepatrná ruina, v níž se nachází zčásti zaklenutá kaple sv. Františka de Paula. K obnově zničeného zámku přistoupil po roce 1833 Martin Schreiner. Jižní křídlo poplužního dvora tehdy zaujala patrová zámecká stavba, upravovaná v roce 1838 a rozšířená o přístavek při západním průčelí. Vnější fasády členily jednoduché římsy, zvýrazněná nároží a obdélná okna v prostých rámcích. Pouze hlavní i vedlejší vstup v severním průčelí s kamenným ostěními byly umístěny v rámci završeném půlkruhem. Zámek kryla valbová střecha s množstvím vikýřů, dvěma komíny a polygonální věžičkou zakončenou cibulí. Přibližně středem zámeckého přízemí procházela… číst dále
Roku 1644 ji získal Jaroslav Jáchym Koc z Dobrše na Kolinci a založil zde velký panský dvůr. Po něm koupil ves roku 1650 Smil Zdebor Janovský z Janovic a vytvořil z ní samostatný statek. Jeho nejmladší syn Jindřich Viktor zde založil při poplužním dvoře rovněž panské sídlo, zvané prameny tvrz či zámek. Po něm po vystřídání další řady majitelů získal v první polovině 19. století (1833) Horní Staňkov Martin Schreiner od pražského obchodníka Václava Veitha. Jeho rodina pak držela velkostatek až do roku 1945. Z rodiny vynikl JUDr. Gustav Schreiner (1847-1922), právník a notář v Nýrsku a v Plzni, předseda německého odboru Zemědělské rady, poslanec českého sněmu a říšské rady. V roce 1981 koupil zámek režisér a výtvarník Jan Švankmajer spolu s manželkou a vytvořil v něm Surrealistickou uměleckou dílnu. V majetku jeho rodiny je doposud.
|
Přihlášení |
