© Jaroslav Špiroch 9/2026
Kostel stojí na návsi nedaleko starého zámku. Již ve 14. století je ve vsi zmiňován farní kostel. Jedná se o jednolodní stavbu s hranolovou věží na západním průčelí. Některé části vnitřní výzdoby pocházejí ještě z 15. století. Hlavní oltář je pseudogotický.
Poděkování....Těšíme se na shledanou příští rok..
Orientovaný kostel s obdélnou lodí, s hranolovou věží v západním průčelí a obdélným, pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií a předsíní na severní straně. Hranolová věž má v přízemí vstupní předsíň (vestibul), první patro je přístupné z kruchty, ze 2. patra je přístupná půda lodi, ve 4. ...patře jsou hodinové ciferníky (technickou raritou je obnovený historický hodinový stroj) a v posledním patře je zvonová stolice (historický zvon Matouš z roku 1496 a dva novodobé zvony sv. Anna a sv. Jan Křtitel z roku 2015); kryje ji barokní oplechovaná cibulovitá báň (původně krytá šindelem), na jejíž vrchol navazuje osmiboká lucerna se sloupky, na níž je umístěna menší stříška v podobě zúžené cibulky a úplný vrchol tvoří vysoký hrot, na jehož konci je osazena kovová makovice s křížem. Loď, sakristie, předsíň a presbytář jsou kryté sedlovou taškovou střechou; pouze presbytář je v pětibokém zakončený krytý plechem. Vstupní vestibul v přízemí věže je sklenutý křížovou hřebínkovou klenbou; hrotitý vstupní portál s profilovaným ostěním. Loď kostela je plochostropá, s nástropní freskou od V. Kaplánka z roku 1759. Triumfální (vítězný) oblouk je hrotitý, s gotickými nástěnnými malbami z 15. století, vztahujícími se k rodu Černínů (přemalován v 19. století); po jeho stranách novogotické oltáře od Bedřicha Waschmana z 19. století.Presbytář je sklenutý křížovou žebrovou klenbou na kružbových konzolách s maskarony; hrotitá okna s vitrážemi a s kružbami doplněnými v 19. století. Sakristie sklenutá valenou klenbou. Zařízení: hlavní oltář pseudogotický s tzv. Chudenickou archou z roku 1505 (připisována Šimonu Lábovi), s obrazem Madony mezi sv. Janem Křtitelem a sv. Janem Evangelistou uprostřed, na křídlech s obrazy sv. Václava, sv. Kryštofa, sv. Jakuba st. a sv. Ondřeje. Na jižní straně presbytáře původní predela s obrazem Zvěstování Panny Marie; na jeho severní straně pak obraz Oplakávání Krista z konce 15. století z hradní kaple švihovského hradu. Do jižní strany presbytáře je vsazen pískovcový náhrobek Humprechta Černína z Chudenic, zv. Pobožný (1525 - 1601), hejtmana Pražského hradu a podkomořího královských měst; náhrobek původně kryl rodovou kryptu uprostřed kostelní lodi, která pak byla následně zazděna a překryta novou dlažbou. Při severní straně lodi barokní oltář s dřevěným sousoším Kalvárie z roku 1759. Zábradlí kruchty zdobí malované desky (obrazy křížové cesty); kruchta pochází z roku 1912, v roce 1913 sem byly osazeny nové varhany z dílny známého klatovského varhanáře Matěje Josefa Wünscheho (v roce 2014 - 5 byly kompletně a odborně zrestaurovány a jsou plně funkční). U levého boku jižní strany lodě kostela stojí misijní kříž a vedle něho mezi okny jsou sluneční hodiny. Památkově chráněný od 3. 5. 1958..
Původní gotický kostel byl postaven ve 2. polovině 14. století, později barokně přestavěn. V 16. století byla přistavěna sakristie a v 17. ...století věž. K posledním úpravám došlo počátkem 19. století. Stejně jako je historie Chudenic spojena s rodem Černínů z Chudenic, tak je s ním spojena i historie kostela. Rod Černínů je spojován s počátkem obce ve 12. století a žil zde až do roku 1945..
