kostel sv. Tomáše apoštola

Výslovně je uváděn jako farní r. 1352. Podle historika a místního rodáka německé národnosti Josefa Blau (1872-1960) sloužil ve středověku také jako opevněný kostel, do jehož věže se mohli obyvatelé Nýrska uchýlit v čase nebezpečí. Věž tvoří dominantu města. Ke kostelu přiléhá na severní straně a je kryta jehlancovou střechou. Tento tvar věže je však až z doby po r. 1844, kdy věž zapálil blesk. Tesař Willibald Prasser zv. Poldt z Nýrska zhotovil tehdy nový krov, předtím snad měla mít věž cibulovitý tvar. Kostel je jednolodní obdélná stavba gotického původu s pětiboce zakončeným presbytářem. Presbytář má původní gotické křížové zaklenutí, opěrné pilíře jsou zakončeny reliéfy lidských obličejů, obdobně také v sakristii. Strop sakristie byl původně zakryt plochým dřevěným stropem, nad nímž byla dnes již odstraněná oratoř. Okna presbytáře jsou v rozměrech původní, ale s pozdějšími úpravami. Hlavní oltář nese obraz Umučení sv. Tomáše. V pravé části presbytáře je náhrobek Jana Koce z Dobrše (+1595) z červeného mramoru s reliéfem rytíře v životní velikosti a s erbem rodu. Napravo od něj je epitaf faráře Jana Arnolda z r. 1786 z kehlheimského mramoru. Loď kostela je 15 m dlouhá a 9,80 m široká a zaklenuta valenou klenbou. V lodi jsou okna lunetová. Na jižní straně přiléhá ke kostelu čtyřboká barokní kaple Panny Marie z 18. stol., v níž jsou v současnosti umístěny barokní oltáře z kostela Čtrnácti svatých pomocníků v Dolním Nýrsku, který byl zbořen r. 1973. Jedná se o hlavní oltář nesoucí sošky zmíněných 14 světců, oltář sv. Wolfganga a oltář sv. Floriána. Z kostela v Dolním Nýrsku pochází rovněž lustr v hlavní lodi a kazatelna. Pod podlahou této kaple se nachází krypta Koců z Dobrše. Triumfální oblouk je zdoben freskou z r. 1907, jejímž autorem je malíř Ferdinand Staeger (1880-1976). Podle soupisu památek z r. 1899 byl na věži nejstarší zvon odlitý Janem Konvářem r. 1504. Nese český nápis LETA BOZEHO TYSYCEHO PIETYSTEHO CTWRTEHO TENTO ZWON DIELAN WEGMENO BOZE A SWATEHO TOMASE JAN KONWARZ

Z r. 1630 pocházel další zvon s nápisem německým. Za faráře Agricoly r. 1653 byl odlit zvon podle nápisu Václavem Holznigerem z Hodousic. Farář Agricola pořídil pro kostel r. 1651 ještě jeden zvon, tentokrát jej odlil klatovský zvonař Jan Pricqvey. Za zmínku stojí ještě zvon z r. 1777 věnovaný kostelu farářem Arnoldem, jehož epitaf je v presbyteriu. Varhanní pozitiv je v kostele zmíněn již před r. 1667. Roku 1687 byl postaven nový nástroj. Kromě varhan měl tehdy kostel i regál (malé varhánky s jazýčkovými píšťalami). Roku 1771 postavil nové varhany za 400 zl. tachovský varhanář Josef Gartner. Řezbářskou výzdobu dodal r. 1777 dešenický truhlář Jakub Brandl. Přestavbu do původní skříně při zachování zásuvkových vzdušnic uskutečnil r. 1880 sušický varhanář Johann Fischpera. Roku 1911 nástroj opravil Matěj Josef Wunsch ze Sušice a po r. 1970 Stanislav Havlík z Dobříkova. Naposled byly varhany renovovány Václavem Šlajsem z Plzně. Kostel sv. Tomáše apoštola je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Objekt je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR..