
Boží muka mají čtvercový půdorys. Jsou postavena z cihel a omítnutá. Dřík ve tvaru vysokého hranolu na nízkém předsazeném soklu je členěn římsou. Druhá, profilovaná římsa odděluje dřík a kaplici. Kaplice je ze tří stran otevřená, krytá sedlovou střechou. Čelní otvor kaplice je zaklenut obloukem, dva boční otvory jsou obdélné, s mřížkou. Uvnitř kaplice bývala umělecky hodnotná dřevěná polychromovaná plastika sv. Jana Nepomuckého, vysoký asi 35 cm. Odcizena byla kolem roku 1976. Nahrazena byla novodobou soškou. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.
Jinde se tento typ památky nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Boží muka představují sloup, u kterého byl připoután a bičován před svojí popravou Ježíš Kristus. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - sokl, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou s křížem na vrcholu. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás častěji boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..