
Klášter kapucínů v Sušici byl založen v 17. století, krátce po konci třicetileté války. Jeho zakladateli byli císař Ferdinand III. a majitel žichovického panství hrabě Jindřich Libštejnský z Kolovrat. Základní kámen byl položen v roce 1651 a kostel byl vysvěcen o 4 roky později r. 1655. Klášterní kostel je zasvěcen přednímu kapucínskému světci Felixi z Cantalice; v kostele byly uloženy ostatky tohoto světce, které řádu věnovala matka císaře Eleonora. V klášteře působilo vždy poměrně málo kapucínů – v době největšího rozkvětu jen asi 20. Klášter existoval bez přerušení do roku 1950. Tehdy klášter obsadila armáda a zůstala v něm až do počátku 90. let 20. století. Kapucínům byl objekt vrácen v roce 1993.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.