© Marcela Váňová 06/2023
Při jižním okraji osady Loreta, hned při odbočce ze silnice na Klenovou a Týnec, stojí po pravé straně budova, které místní říkají hájovna. Jedná se však o bývalý lovecký zámeček postavený za Kolowratů pravděpodobně počátkem 18. stol. Budova bývalého barokního loveckého zámečku je patrová, krytá mansardovou střechou s průčelím o pěti okenních osách a s klenutým přízemím. Dnes tento objekt skutečně slouží jako hájovna a byl v restituci vrácen rodu Kolowratů.
Svatá chýše v Loretěpřevézt do Itálie papež. Svatá chýše se brzy po smrti Panny Marie stala uctívanou relikvií; byla však hodně poničena po vpádu Saracénů do Palestiny. Od 16. do 18. stol. se budování napodobenin Svaté chýše, označovaných jako lorety, šířilo v katolických zemích Evropy. V pobělohorské době souviselo zakládání kaplí také se snahou o posílení mariánského kultu. Většina loret na českém území vychází ze vzoru úpravy Svaté chýše v Loretu ital. arch. Donata Bramanteho - v čelní stěně je malé okno, v podélných stěnách vedle sebe jsou dva vchody a vnější stěny bývají ozdobeny reliéfy s výjevy z loretánské legendy. Mnoho loret ale zůstalo i bez výzdoby, pouze ve strohé podobě. Některé kaple mají uměle vytvořenou trhlinu, kde jsou někdy i uvolněné cihly. Tato úprava odkazuje na legendu, podle které do Svaté chýše v Loretu uhodil blesk, ale místa na kterých byla namalována Panna Maria zůstala nepoškozena..
Loretánská legenda
|
Přihlášení |
