Dolany

Ves Dolany se poprvé připomíná v r. 1232, kdy patřila Drslavovi z rodu Drslaviců. Od r. 1238 ji držela jedna větev pánů z Rýzmburka, kteří zde seděli až do konce 15. století. Ti si tu postavili rozsáhlou tvrz, do které se vstupovalo ze severní strany po padacím mostě, vedoucím přes vodní příkop. Most chránila věž s branou. Jí se vstupovalo na nádvoří, obehnané hradbou, v jehož jižní části stál mohutný palác, který se dochoval dodnes. Je pozoruhodné, že dispozice dolanské vodní tvrze je stejná jako hradu Švihova s tím rozdílem, že švihovský hrad má paláce dva. Tvrz je doložena poprvé v r. 1515 jako majetek bratrů Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova. Za Měsíčků z Výškova bylo postaveno západní renesanční křídlo tvrze, které se těsně přimklo ke staré budově a do něhož byla pojata též původní věž s branou. Při těchto přestavbách byly také zčásti zasypány příkopy. Od r. 1631 držel Dolany Rudolf Čejka z Olbramovic, který je koupil od Bořivoje Měsíčka, od r. 1640 Kateřina Vidršpergárová z Vidršperka, po níž následovali znovu Měsíčkové a po nich znovu Vidršpergárové. Tehdy počala tvrz chátrat a v odhadu dolanského statku z r. 1673 se uvádí již jako značně sešlá. Kromě staré gotické tvrze se tehdy připomínalo také novější renesanční stavení, které bylo pokryto cihlovou střechou. V 18. století získali dolanský statek klatovští jezuité, kteří tvrz používali jako letní sídlo. Tehdy bylo k jižní zdi staré části tvrze přistavěno podlouhlé stavení s půlkruhovitou baštou, sloužící patrně jako kaple. Po zrušení jezuitského řádu r. 1773 spravoval statek studijní fond až do r. 1805, kdy byl prodán k chudenickému panství hrabat Černínů z Chudenic. Tvrz přestala sloužit jako feudální sídlo a středisko statku a byla proto r. 1852 rozprodána na jednotlivé díly a použita k obytným účelům. Dnes je objekt rozdělen na domy čp. 2, 50 a 136. Z původní tvrze…  číst dále