Opálka

Při renesanční přestavbě v 16. století vyplnil severní parkán obdélný objekt, další dvoutraktová jednopatrová budova vznikla na opačné jižní straně, kde pohltila jihozápadní baštu a svým jižním traktem předstoupila před obvodovou hradbu do nyní zasypaného jižního příkopu. Při dalších pozdějších úpravách byl zastavěn i západní parkán, budova v severním parkánu dostala klenby v prvním patře, renesanční palác byl rozšířen k východu.

století Opálka z historických pramenů mizí a setkáváme se s ní až v jeho druhé polovině, kdy již patřila rytířům z Dražovic a Opálky. Mezi roky 1476 a 1480 ji neznámým způsobem získal Bedřich Škorně z Malonic, on a jeho syn byli pány na Opálce dalších 60 let. V letech 1538–40 získala Opálku Alžběta z Pacova po jejíž smrti ji převzal manžel Jan Tunkl z Brníčka. Po roce 1557 tvrz zdědila Markéta ze Šternberka, její syn a vnuk zde sídlili cca do roku 1590, kdy ji jako úhradu za nesplacené dluhy převzal Jan st. z Lobkovic. Prví tři dekády 17. století držela Opálku Judyta z Kolovrat, roku 1630 bylo panství pro dluhy prodáno Jiřímu Adamovi Bořitovi z Martinic. Ve druhé polovině století se majitelé několikrát vystřídali až Opálku roku 1673 koupil Pavel z Morzinu, po roce 1701 se majitelé opět střídali až byl za Palm-Gundelfingenů roku 1760 opálecký statek připojen k panství Bystřice nad Úhlavou, jehož osudy nadále sdílel. Tvrz přestala být panským sídlem a sloužila jako obydlí úředníků, později byla pronajata drobným držitelům k bydlení. V letech 1923–4 byl během pozemkové reformy opálecký statek tehdejšímu majiteli Vilémovi Hohenzollern-Sigmaringen zabaven a přidělen aktuálnímu nájemci P. Strouhalovi. Ve 40. letech 20. století byl zámek zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu. Po roce 1989 byla Opálka navrácena v restitucích původním majitelům. Roku 2018 areál odkoupila Marcela Radlingerová, která jej od té doby postupně rekonstruuje..

Tvrz byla střediskem malého panství, k němuž náležel kromě šesti vesnic i Strážov, tvořící vzdálenější podhradí a povýšený r. 1525 na městečko s právem hradeb. Od počátku 15. století drželi opálecký statek vladykové z Dražovic, které asi od r. 1483 vystřídali Škorňové z Malonic. Na počátku 16. století se stalo panství majetkem Zdeňka Lva z Rožmitálu, jehož syn Adam Lev ho r. 1540 postoupil Alžbětě z Pacova. Po ní držela statek její sestra Markéta, která ho postoupila Šternberkům. V druhé polovině 16. století tehdejší majitel tvrze Zdeněk ze Šternberka objekt důkladně přestavěl. V jižní části byla postavena nová budova, obklopující z obou stran původní hradební zeď, se širokým vstupním schodištěm, překlenutým širokou klenbou. Touto přestavbou se zúžilo nádvoří, které bylo původně mezi jižní zdí věže a hradbou, do dnešní podoby. Budova je sice pouze jednopatrová, ale dosud působí mohutným dojmem, neboť její přízemí je značně zvýšené. Tuto renesanční přestavbu připomínají ještě přízemní klenuté místnosti s renesančními lunetami. Z původní gotické tvrze se dochovala velká obytná věž v dnešní severní části a mohutné zdivo ve sklepeních dnešního objektu. V jihozápadní části tvoří zdivo oblý roh, snad zbytek oblé věže chránící přístup do tvrze, který vedl přes příkop na jižní straně, zřejmě již při renesanční přestavbě zasypaný. Hradební zeď tvořila nepravidelný ovál, a snad podle tvaru zdí se i tvrzi dostalo jména Opálka. Zbytky hradební zdi na severní a západní straně se dochovaly až do současnosti. Kolem r. 1590 koupil statek s tvrzí Opálkou Jan starší z Lobkovic. V jeho rodě však zůstaly jen do r. 1597, kdy je zdědili Kolovratové. Ale již r. 1617 prodal Zdeněk Lev Kolovrat-Novohradský statek své matce Juditě, rozené Šternberkové. Za této majitelky měla tvrz splnit znovu svoji obrannou funkci. V červnu 1618 po Mansfeldově porážce u Záblatí totiž slíbili direktoři, že podobně jako na hrad Klenovou bude i na Opálku vložena stavovská posádka. K tomu však nedošlo a tak císařští pod velením dona Baltazara Marradase, kteří tudy v říjnu 1620 táhli po dobytí Písku přes Janovice k Domažlicím, se zde s odporem nesetkali. R. 1630 koupil zadlužený opálecký statek od Judity ze Šternberka Jiří Adam Bořita z Martinic. Ke statku tehdy patřily tvrz Opálka, tvrz Dvořec, městečko Strážov a jedenáct vsí. V r. 1631 oblehli Opálku okolní poddaní, protože na útěku před saským vpádem do Čech se na Opálce zastavil Jan Kavka Říčanský z Říčan s rodinou a dvěma jezuity, kteří utíkali do Pasova. Poddaní chtěli tvrz dobýt a obou jezuitů se zmocnit. Přivolaná pomoc z Klatov však sedláky rozehnala a některé zajala. Jiří Adam Bořita z Martinic později připojil k opáleckému statku ještě Klenovou, kterou získal r. 1637, a další statky, takže se Opálka stala v polovině 17. století součástí rozsáhlého panství, jež se však záhy rozpadlo. R. 1656 koupila statek Maxmiliána z Valdštejna, která ho r. 1669 prodala Isabele Amálii Švihovské z Rýzmberka. Ale již r. 1673 koupil opálecký statek od Ignáce Karla ze Šternberka Pavel z Morzina, jehož potomci ho drželi až do r. 1721. Za Morzinů došlo k poslední, barokní přístavbě severní části tvrze. Na původní hradební zdi bylo postaveno nové stavení, které obklopilo starou gotickou věž na severní a východní straně do výše prvního patra. Na západní straně věže bylo přistavěno nové schodiště vedoucí přímo z nádvoří. Renesanční křídlo bylo prodlouženo na západní straně, ale pouze uvnitř hradeb. R. 1721 koupil Opálku Karel Richard ze Schmidlinu a připojil ji ke svému bystřickému panství. Tvrz tehdy ztratila význam jako středisko statku, sídlo majitele i jako obranný bod na česko-bavorském pomezí. A tak se již r. 1737 připomíná jako částečně sešlá. V polovině 18. století zde bydlel opálecký hejtman a další úředníci panství. Obytným účelům sloužila tvrz i po r. 1789, kdy byl opálecký dvůr rozprodán poddaným. R. 1815, kdy Opálka patřila majitelům bystřického panství Palmům, uvádí odhad panství „zámek" Opálku vystavěný z kamene, krytý šindelem, řadu klenutých i neklenutých světnic, kuchyně a pět sklepů. Na tvrzi byl byt úředního sluhy, několik místností bylo určeno pro potřebu majitele panství, čtyři místnosti nebyly obývány. Kolem r. 1850 byl opálecký dvůr obnoven, ale záhy jej správa bystřického velkostatku pronajímala. V tvrzi tehdy bydlel nájemce dvora, někteří zaměstnanci velkostatku, zčásti sloužil i hospodářským potřebám. Po roce 1945 byla tvrz Opálka majetkem JZD ve Strážově a sloužila jeho potřebám. Dnes je v soukromém vlastnictví a prochází postupnou rekonstrukcí..