© Marcela Váňová 06/2023
Obec Týnec se nachází v okrese Klatovy, necelých 6 km jihojihozápadně od nich. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1227, kdy je ve falzu ze 13. století jmenován mezi vesnicemi kláštera benediktinek u sv. Jiří na hradě Pražském. Od 17. století (Albrecht Krakowský z Kolowrat) po 300 let středisko velkého panství hrabat Kolowratů. Najdeme zde i v blízkém okolí spoustu pamětihodností, z nichž je většina popsána v samostatných heslech. Severovýchodně od obce se nachází přírodní památka Loreta. Autobusové spojení má obec s Klatovy. Prochází jí žlutá turistická stezka a cyklotrasy č. 2035 a 2098.
Usedlost tvoří součást starší zástavby obce a stojí po pravé straně vstupu do areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pochází pravděpodobně z 2. poloviny 18. ...století. Význam objektu je zdůrazněn pobytem spisovatele Josefa Haise Týneckého (1885-1964). Chalupa se stodůlkou stojí na obdélném půdorysu. a je vestavěná do mírného svahu. Obytná část je sroubená z hraněných trámů na kamenné podezdívce. Obytné stavení o třech osách. V ose ke stodůlce obdélný vstup s tesařským ostěním, dveře dřevěné jednokřídlé. Vpravo od vstupu ze stěny vystupuje krátké rovně seříznuté zhlaví prahového trámu a obdélná čela trámů příčného roubení vstupní síně. Zbylé dvě osy k východnímu nároží okenní, okna obdélná, šestitabulková v líci stěny. Krytá je sedlovou střechou z jednostrannou polovalbou s novodobou krytinou (cembritové šablony). Ze západu přiléhá stodúlka obložená svisle kladenými prkny se sedlovou střechou, zvýšenou oproti střeše obytného stavení. U východního nároží jsou nad sebou dvě obdélné desky. Na spodní desce nápis: ZDE ŽIL A PRACOVAL /SPISOVATEL / JOSEF HAIS / TÝNECKÝ / 3.3.1885 v Klatovech - 24.4. 1964 v Praze / TOMUTO KRAJI VĚNOVAL / PŘEVÁŽNOU ČÁST SVÉ / LITERÁRNÍ TVORBY / MNV TÝNEC 1971 /. Nad deskou s nápisem deska s reliéfní bustou spisovatele. Štítové východní průčelí obytného stavení o třech okenních osách 2 + 1. Okna má obdélná šestitabulková v líci stěny. Pološtít je obložený svisle kladenými překrývajícími se prkny se dvěma klíčovými větracími otvory. Střecha je zde ukončena polovalbou. Podélné severní průčelí ve východní části s roubeným obytným stavením o jedné ose a v západní části se stodúlkou se zděnou omítanou přístavbou. V okenní ose obytného stavení u stodůlky, okno obdélné čtyřtabulkové v líci stěny. Ve východním průčelí u obytné části obdélný vstup s jednokřídlými dřevěnými dveřmi. Vpravo od vstupu vysoko posazené obdélné nečleněné okénko. Štít cihelný neomítaný s jednokřídlými prkennými dveřmi s venkovními závěsy. Podélné průčelí z východní poloviny omítané, v západní polovině neomítané. V omítané části obdélné nečleněné vysoko posazené okénko. Štítové západní průčelí omítané nečleněné. Západní štítové průčelí stodůlky obložené svisle kladenými prkny. Štít trojúhelný s mírným přesahem střechy. Dispozice běžného typu. Ze vstupní síně vlevo žebříkové schodiště do podkroví, v čele umístěná bývalá černá kuchyně s barokním vstupem a dvojicí okének do obytné světnice. Vedle černé kuchyně je vchod do podlouhlé komory s oknem na severní stranu. Vpravo ze síně vstup do velké přední světnice s dvěma okny na jižní a dvěma na východní stranu. Ze světnice se vstupuje do nejmenší podsklepené místnosti s oknem na východní stranu. V místnostech jsou trámové stropy, vnitřní stěny jsou nově pokryty sádrokartonovými deskami. V místnostech jsou také původní prkenné podlahy, v síni nová dlažba. V soukromém majetku. Památkově chráněná od 2. 8. 1995..
Josef Hais TýneckýOd svých tří let vyrůstal u babičky v Týnci u Klatov. V Plzni studoval na gymnáziu, ale studium nedokončil a pracoval v knihkupectví. Po odchodu do Prahy v roce 1905 se stal korektorem katolického měsíčníku Vlast, v letech 1910-1945 působil jako redaktor různých deníků. Nejdéle působil v Národní politice. Jeho dílo:
Kritické romány ze statkářského, farského prostředí a pražské periférie:
Karlovské povídky - 1913, cyklus povídek
Batalion - 1922
Z rodného kraje romány:
Bastard - 1923
Blázen - 1923
Volný cyklus společenských románů z Pošumaví:
Mezi horami a lesy - 1935
Kruhy - 1937
Bludičky v podlesí
Populárním se stal především svými naučnými prózami pro děti, které komponoval do světa hmyzu nebo zvířat, např. v cyklech:
Potok - 1923
Les - 1924
Kmotr ježek - 1931
Osel filosof - 1932
Floček - psí historie - 1937
Vrabec tulák - pravdivé vypsání ze života ptáků - 1926 - tuto knihu věnoval své dceři Alence. Psal také pohádky a autobiografické povídky z dětství..
|
Přihlášení |
