Od severovýchodu
© Luděk Pitter 04/2006
Kaple sv. Jana Nepomuckého stojí na lesním území, které dnes spravují Kolowratovy lesy Přimda, polesí Týnec. Kaple je spojena s Týneckým panstvím a byla postavena za Maxmiliána Norberta Kolowrata Krakowského roku 1730 na vyvýšenině proti Týneckému zámku asi 1 km západně od obce Loreta. Ze čtyřboké patrové barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, orientované přesně na osu zámku v Týnci se dodnes dochovalo je monumentální torzo. Ještě před válkou byla zřícenina krátce využívána jako rozhledna, dnes již zůstaly zachovány jen neúplné obvodové zdi.
Ke kapli se dostanete jednak po žlutě značené turistické cestě začínající uprostřed obce Loreta, u loretánské poutní kaple, nebo můžete zaparkovat hned při odbočce do obce Loreta u loveckého zámečku a vydat se cestou jdoucí při poli okolo vyústění štoly Loreta až k hájovně, kde odbočíte cestou vpravo do kopce a dojdete k rozcestí - odbočka ke sv. Janu. Zpátky se můžete vrátit po žluté turistické cestě. Loreta je zajímavým místem a můžete si tak zpestřit např. svůj výlet na Klenovou.
Svatá chýše v Loretěpřevézt do Itálie papež. Svatá chýše se brzy po smrti Panny Marie stala uctívanou relikvií; byla však hodně poničena po vpádu Saracénů do Palestiny. Od 16. do 18. stol. se budování napodobenin Svaté chýše, označovaných jako lorety, šířilo v katolických zemích Evropy. V pobělohorské době souviselo zakládání kaplí také se snahou o posílení mariánského kultu. Většina loret na českém území vychází ze vzoru úpravy Svaté chýše v Loretu ital. arch. Donata Bramanteho - v čelní stěně je malé okno, v podélných stěnách vedle sebe jsou dva vchody a vnější stěny bývají ozdobeny reliéfy s výjevy z loretánské legendy. Mnoho loret ale zůstalo i bez výzdoby, pouze ve strohé podobě. Některé kaple mají uměle vytvořenou trhlinu, kde jsou někdy i uvolněné cihly. Tato úprava odkazuje na legendu, podle které do Svaté chýše v Loretu uhodil blesk, ale místa na kterých byla namalována Panna Maria zůstala nepoškozena..
Loretánská legenda
