
Přírodní památka Štola Loreta se nachází při jihozápadním okraji osady Loreta asi 3 km jižně od Klatov. Svoji povahou a charakterem patří mezi evropsky významné lokality. Pro běžného návštěvníka je asi nejzajímavější její části vstupní portál, který se nachází v těsném sousedství silnice na Týnec v mělké prohlubni původního jámového lomu. Vstup uzavírají vrata, opatřená otvorem pro vlet netopýrů. Vstupní portál staré důlní šachty, jinak též dolní ústí štoly, nese špatně viditelný letopočet 1889. Horní ústí štoly se nachází na dně rokle nalevo od lesní cesty ve směru ke zřícenině kaple sv. Jana Nepomuckého. Toto horní ústí je uzavřeno kovovou skruží s otvory a můžete jej zahlédnout na dně rokle v úrovní, kde je po pravé straně cesty umístěna značka přírodní rezervace.
Tato přírodní památka obsahující štolu je nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů v západních Čechách, a to především netopýra velkého, netopýra řasnatého, vodního a ušatého. Chráněné území bylo vyhlášeno 1.1.1985 ONV v Klatovech, na rozloze 0,04 ha. Kód lokality: CZ0323644
Jeho přelety většinou nejsou delší než 20 km. Netopýr se může dožít až 37 let, což bylo prokázáno u kroužkovaného jednice na Slovensku..
Když byly povrchové zásoby vápence vyčerpány, byly hloubeny šachty ze stávajících jam. Předpokládá se, že právě roku 1889 došlo k vyražení štoly nejprve v délce asi 70 m k ložisku vápence a později ke vzniku rozsáhlého systému štol. Dnes zmapovaný systém chodeb prokazuje tři patra, nejvyšší délky 100 m, střední navazující na vstupní štolu 600 m a dolní má délku asi 400 m. V tomto vícepatrovém vápencovém lomu probíhala těžba čočky krystalického vápence až do roku 1910, kdy byla ukončena. Hlavní štola je poměrně prostorná, ojediněle i se zachovaným důlním zařízením. Důl byl v restituci navrácen Kolowratům..