Velhartice - letecký snímek
© Radovan Smokoň 05/2011
Přímo před hradem pomalu přibývá historických budov, které zde pomalu tvoří malý skanzen venkovského života. Nedaleko hradu (dole za potokem) je na mírně vyvýšeném plácku od cesty přístupná jeskyně, kde se těžilo stříbro. Přímo před ní jsou (prý mnoho desítek metrů hluboké) zatopené šachty a celá patra bývalého dolu.
Krásnou ukázkou originálního českého gotického hradu je státní hrad Velhartice. Můžeme jej nalézt na půl cesty mezi městy Klatovy a Sušicí, na skalním ostrohu obtékaném říčkou Ostružnou. Je to jedno z nejkrásnějších pošumavských údolí, které tato říčka vytváří, a jeho malebné zalesněné stráně dokreslují a podtrhují impozantnost a mohutnost hradní stavby. Dominanty objektu tvoří neobyčejně hmotná torza středověkého hradu: palác zvaný Rajský dům a jeho protějšek, přední věž, vzájemně spojené mohutným kamenným mostem. Působivost těchto, ale i ostatních gotických staveb zvyšuje barevný odstín kamene, ze kterého byly vystavěny – červenohnědá rula. Na Rajský dům navazuje stavba novějšího renesančního paláce zvaného Huertovo křídlo; je ze 17. století. Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, mezi roky 1290–1310, patrně jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Stavbu začal Bušek starší a později přebral Bušek mladší z Velhartic, oba… číst dále
Don Hoef Huerta, císařský generál, vpadl do Dobříše. Cizák dobrodruh, bývalý krejčík, pak lokaj a špehoun, se všemožně přičiňoval, aby se zalíbil císaři Ferdinandovi II., mstícímu se krvavě na českém národě. Se svou zdivočelou soldateskou táhl od města k městu, pálil a vraždil a mučil zatvrzelé „kacíře“. V Dobříši chytili jeho slidiči bakaláře Pavla, který se tam skrýval, přijav místo správce. Aby měli důvod k jeho trýznění, vyzvali ho, aby vstoupil do vojska a přísahal císaři věrnost na standardu. „Nemohu, nebudu, nechci lháti Bohu,“ prohlásil bakalář statečně surovým žoldákům, kteří ho jali. Když uslyšel Huerta o jeho vzpouře, dal si ho předvésti. Obořil se na něho, počal mu hroziti strašlivými tresty. Bakalář nesinal před jeho ďábelskou tváří, neprosil, nepoddal se. Slyšel sice již mnoho vyprávěti o jeho krutosti, avšak vědom si svého práva nepocítil před cizákem bázeň, nýbrž jen bezmezné pohrdání. „Zmrskejte ho!“ poručil Huerta… číst dále
|
Přihlášení |
