Celkový pohled na jihozápadní část náměstí
© Luděk Pitter 07/2005
Město Klatovy svou historií a množstvím památek patří mezi četná zajímavá území Čech. V jeho centru, v jihozápadní části náměstí Míru, které v tomto směru mírně stoupá, se nachází radnice, Černá věž a chrám Neposkvrněného Početí Panny Marie. Černá věž tak stojí na nejvyšším místě klatovského náměstí. Určitě zajímavý je i dům U bílého jednorožce s interiéry barokní lékárny, který se nachází na západní straně náměstí.
Černá věž své jméno získala v důsledku četných požárů, které ji postihly. Byla postavena v polovině 16. stol. jak pro účely obranné, tak z reprezentativních důvodů v té době jednoho z nejbohatších měst západních Čech. Její stavba trvala 10 let a věž byla původně osazena cibulovitou bání. Dnešní vzhled věže pochází z posledních úprav roku 1872, protože v roce 1870 byla stará báň shozena vichřicí (místo dopadu je vyznačeno na náměstí).
Věž je vysoká 81,6 m, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 70 m a vede k němu 226 schodů. Fasáda je dělená pěti kamennými římsami, zvonové patro má velká lomená okna, nahoře ochoz s jehlancovým krovem z poslední pseudogotické přestavby. Při prohlídce věže budete nejprve stoupat úzkou chodbou, protože stěny věže jsou široké 3 m. V prvním patře bývala mučírna. Při výstupu si prohlédněte hodinový stroj a zvon zvaný lidově Vondra o průměru téměř 2 m a váze přes 4350 kg.
Jistě není bez zajímavosti, že až do roku 1962 sloužil denně na věži pověžný Antonín Kubík, který toto místo převzal po svém otci.
Výstavba Černé věže byla zahájena v roce 1547. Samotná stavba trvala až do roku 1557, neboť město Klatovy v té době začalo mít nedostatek finančních prostředků. Stavba byla svěřena do rukou mistra Antonína, architekta italského původu Antonia de Sella. ...Věž má základnu o velikosti necelých 10 x 11 m. Ke stavbě byl použit lomový kámen z nedaleké Hůrky. Krov získala věž až v roce 1557, jednalo se o velkou makovici. Zajímavé je i řešení uchycení vnitřní dřevěné konstrukce věže, kdy trámy nejsou jako obvykle uchyceny do kapes ve zdi, ale uloženy na kamenné konzole. To jistě ušetřilo tesařům mnoho práce při rekonstrukci dřevěných pater při pozdějších četných požárech. Věž byla osazena zvonem bavorského mistra, který by poškozen při velkém požáru již v roce 1579, který zasáhl i věž. Po požáru v roce 1579 probíhaly opravy snad až do roku 1583. V tomto roce byl do věže zavěšen i nový zvon, vyrobený zvonařským mistrem Martinem Jindrou a byl pojmenován Bartoloměj-Ondřej, lidově nazýván Vondra. V roce 1689 byla věž znovu poškozena požárem a při dalším požáru v roce 1758 došlo i ke zničení původního zvonu. V roce 1759 slil pro věž nový zvon Antonín Jacomini. V roce 1870 byla věžní cibulovitá báň smetena vichřicí a roku 1872 byla věž opravena, báň však byla nahrazena jehlancovou střechou. V roce 1884 byl zaznamenán první skok sebevraha z ochozu věže. V roce 1855 byly na věž osazeny hodiny, které zhotovil mechanik Jan Bošek a roku 1904 byl jejich římský číselník nahrazen číselníkem s arabskými čísly. V roce 1938 - 1940 byl opravován zvon. Další oprava krovu věže probíhala v roce 1942, kdy bylo nalezeno vyobrazení věže před rokem 1870. Generální oprava věže byla provedena v letech 1968-1969 a v roce 1976 bylo opravováno zdivo, hodiny a orloj.
|
Přihlášení |
