Zaniklá gotická tvrz pravděpodobně ze 14. stol. u západního průčelí věže kostela sv. Vavřince. V průčelí dochován gotický portál se vstupem a vpadlinou pro padací můstek, po němž se vcházelo z horního patra tvrze na panskou oratoř. Při kopání hrobů objeveny pozůstatky zdí, které byly opět zasypány.
Obec Hrádek - německy Hradek, v letech 1939-1945 Bürgel - se nachází v podhůří Šumavy v okrese Klatovy, přibližně 5 km od Sušice. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1298. Z pamětihodností je zde nejvýznamnější zámek s kaplí sv. Valburgy a nedaleký románsko-gotický kostel sv. Vavřince ve Zdouni (místo zaniklé tvrze); dále zde najdeme kapli sv. Anny, sochy sv. Jana Nepomuckého u říčky Ostružné a druhou při silnici na Sušici, sochu sv. Vincence Ferrerského před zámkem, vodní mlýn, památkově chráněné venkovské usedlosti aj. Obcí vede silnice II/187 a železniční trať č. 185 Horažďovice předměstí - Domažlice, na které je zastávka Hrádek u Sušice. V těsné blízkosti se nachází přírodní park Buděticko a přírodní rezervace Zbynické rybníky. Autobusové spojení má s Plzní, Sušicí, Klatovy a Nalžovskými Horami. Prochází tudy zelená turistická stezka a cyklotrasy č. 305 a 2078 s odbočkou 2078A na žst. Osada Zdouň s kostelem sv. Vavřince leží mezi Hrádkem a Tedražicemi cca 1 km od obce.
Jaroslav Špiroch, 30.9. 2024
popis
Gotická tvrz byla postavena pravděpodobně někdy v průběhu 14. století a její podoba není známa. Stála před západním čelem věže kostela sv. Vavřince. Její horní podlaží bylo spojeno s jedinou připomínkou na ní - padacím můstkem se zachovaným gotickým portálem s vpadlinou pro něj s patrem věže kostela. Odtud se vstupovalo na panskou tribunu. Pravděpodobně sloužila věž i jako útočiště v případě nebezpečí, neboť jako pevnější poskytovala lepší obranu než vlastní sídlo před ní. Místo, kde stála, bylo objeveno při kopání hrobů hřbitova, který se rozšířil ke kostelu. Byly nalezeny základy zdí tvrze, které byly poté opět zasypány.
Jaroslav Špiroch, 30.9. 2024
Hrady, zámky a tvrze Klatovska, Jiří Úlovec, str. 263 - 264, nakl. Libri 2004.
historie
Dávno zaniklá vesnice Zdouň stávala na návrší mezi Hrádkem a Tedražicemi. Jejím nejstarším známým držitelem byl Dluhomil, syn Bohuslava z Boru (Malý Bor u Horažďovic) Ten se proslavil roku 1257 v bitvě u Mühldorfu ve vojsku českého krále Přemysla Otakara II. Dluhomil tehdy použil poprvé, pokud je známo, přídomek "ze Zdouně". Po něm zde sídlil jeho syn Svojše ze Zdouně, který ji držel minimálně do roku 1312. Jeho přímými potomky byli Dluhomil se Svojšem a Oldřichem, dále zdouňský farář Jindřich a snad rovněž i Albrecht z Městečka (nynější Kolinec). Dále je zde připomínán Tobiáš, zřejmě syn Oldřichův, jehož syn Jan zemřel v roce 1371 a jím vymírá tato větev borských pánů. Zdouň byla koncem 14. století připojena k velhartickému panství a po polovině 15. století spojena s Tedražicemi. Tím ztratilo sídlo význam a zaniklo, o něco později i vesnice.
Jaroslav Špiroch, 30.9. 2024
Hrady, zámky a tvrze Klatovska, Jiří Úlovec, str. 262 - 263, nakl. Libri 2004.
