kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel je jednolodní orientovaná stavba s lodí na obdélném půdorysu, polygonálně uzavřeným presbytářem, obdélnými předsíněmi v západním a jižním průčelí a při severní stěně s pětipatrovou věží. Loď, presbytář a západní předsíň jsou kryty sedlovou střechou, jižní předsíň pak valbovou. Věž s přístavkem šnekového schodiště, má cibulovou plechovou báň (pod ní hodiny ze tří stran kromě západní) se šestibokou zvoničkou s cibulovou stříškou a s vrcholovou makovicí a dvouramenným křížem. U západní předsíně je válcovitý přístavek se šnekovým schodištěm na kruchtu. Okna lodi, dvě na severní a tři na jižní jsou obdélníková, část půlkruhově uzavřená. Pod střechou nad jižní předsíni je malé okénko s gotickým ostěním. Presbytář je osvětlen čtyřmi lomenými, původně dvojdílnými okny a zpevněn v závěru a při jižní straně pěti prostými gotickými opěráky. Věž, členěná na nárožích pilastry, má v nejvyšším patře široká, půlkruhová okna. V západní části plochostropé lodi je vložena kruchta, lomený triumfální oblouk na vrcholu ozdobený kartuší se znakem a po obvodu vyzdoben barevnými ornamenty. Na pravé straně lodi před presbytářem je gotická freska klečícího rytíře v akantovém rámu ze 16. století. Jižní dveře renesanční z r. 1617, intarzované, s monogramy Jana a Aleny z Wiederspergu. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou, sbíhající se na hladké svorníky; žebra jsou barevně zdobena. Na evangelijní straně jsou dveře do sakristie v podvěží, zdobené v nadpraží renesanční římsou a vedle je gotické sanktuárium s lomeným obloukem a kovovou mřížkou. Zařízení: Hlavní oltář před pol. 18. století se sochou Madony ze 16. století; boční oltáře z 18. století; kazatelna s malovanými tulipány raně barokní, kolem pol. 17. století; oratoř s boltcovým ornamentem raně barokní z r. 1674; obraz Ukřižování od V. Vrbové; cínová křtitelnice z r. 1678; čtyři náhrobníky ze 17. a 18. století. Areál kostela je ohrazen ohradní zdí se vstupní branou pravděpodobně z 2. poloviny 18. století. Kříž u brány je z r. 1861. Na západě je do ohradní zdi vložena stavba původně kaple sv. Barbory (1758), v současné době hrobka Kolowratů-Krakowských (1839 - viz samostatné heslo). Památkově chráněný od 3. 5. 1958..

K původním konstrukcím lze dále zařadit vítězný oblouk, oba štíty lodi, okna presbytáře a sanktuář. Věž vznikla jako raně barokní novostavba ve 2. polovině 17. století (mohlo se stát kolem r. 1666, z této doby je nejstarší zvon). Měla původně dřevěné zvonové patro; v r. 1798 bylo toto patro nadezděno (údaj převzatý z literatury), vznikl soudobý krov a zvonová stolice (?). Společně s věží byl postaven i schodišťový přístavek. Do r. 1738 klade literatura další úpravy. Lze sem zařadit západní i jižní předsíň lodi, schodišťový přístavek na kruchtu, konstrukci kruchty, stropní pohled v lodi a všechna dnešní okna lodi. Snad někdy v 1. polovině 19. století byla postavena předsíňka u věže. Krov presbytáře je datovaný do r. 1886. Kolem r. 1928 se opravovaly fasády a v 60. letech byla položena nová krytina na lodi a presbytáři. V r. 1972 byla realizovaná oprava fasád; vyjma věže byly hladké omítky překryty omítkou hrubou. Odstraněno bylo členění kolem oken presbytáře a lizény v jihovýchodním nároží lodi. Ohradní zeď kolem areálu a vstupní brána pocházejí pravděpodobně z 2. poloviny 18. století. Původní hřbitovní kaple sv. Barbory byla postavena v r. 1758; v r. 1839 v kapli zřízena hrobka Kolowratů-Krakowských (viz samostatné heslo)..