Hamry-Kollerův kostel
© Luděk Blovský 05/2021
Obec Hamry (německy Hammern) se nachází na Šumavě asi 8 km jihovýchodně od města Nýrska. Leží převážně v údolí řeky Úhlavy při vedlejší silnici vycházející ze silnice II/190 v Zelené Lhotě a sledující tok horní Úhlavy až pod Špičácké sedlo.
Žije zde něco přes 100 obyvatel. Obec Hamry je typickou šumavskou rozptýlenou vsí bez souvislé zástavby. Nečlení se na části, má ale dvě katastrální území, a to Hamry na Šumavě a Zadní Chalupy.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1654. Hamry bývaly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě, jejíž obyvatelé byli formálně přímými poddanými krále. Mají také železniční spojení, od nádraží Hamry-Hojsova Stráž vede do středu obce modrá značka (1,5 km). Kostel Panny Marie Bolestné stojí v severní části obce nad údolím Úhlavy.
Kostel Panny Marie Bolestné v Hamrech byl postaven v letech 1773-1774 na místě bývalé kaple na pozemku Kollerova dvora (Kollerhof), dodnes je proto označován jako Kollerův kostel. Byl vysvěcen dne 11.10.1774. Roku 1785 při něm zřídil císař Josef II. lokální faru, která byla r. 1787 povýšena na plnohodnotnou faru. ...Ke kostelu patřila též první škola na Hamrech, v jejíž budově dnes sídlí obecní úřad. Kostel je jednolodní stavba obdélného půdorysu s bočními trojbokými kaplemi a presbytářem uzavřeným pěti stranami osmiúhelníka s Olivetskou kaplí a sakristií na severní straně. Interiér je plochostropý. Varhany pro kostel postavil r. 1844 Franz Jüstl, varhanář z Českého Krumlova, r. 1902 je přestavoval Jan Tuček st. (1842-1913) z Kutné Hory. Kostel Panny Marie Bolestné v Hamrech je nyní filiálním ve farnosti Nýrsko, ale nekonají se v něm pravidelné bohoslužby. Byl znovu opraven a poté vysvěcen r. 1993. Od r. 1996 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR. Nedaleko kostela se nachází pěší stezka s názvem "Společná cesta Panny Marie Bolestné s Ježíškem", která byla vysvěcena plzeňským biskupem Františkem Radkovským dne 5. září 2004. Do osmi původních žulových kamenů z bývalé křížové cesty byly osazeny keramické plastiky vyjadřující sedm bolestí Panny Marie. Další čtyři plastiky od klatovského keramika Gustava Fifky jsou umístěny v prostoru kostela..
