Nový Čestín

Později za Běšínů v letech 1167 - 1716 došlo nejspíše k významnějším stavebním úpravám, protože při prodeji se již píše o rytířské sídle Nový Češtin. Podle některých autorů byl zámek postaven na sklepech a přízemní budově po roce 1783 za Antonína Perglara z Perglasu. Rozhodující vliv na současný vzhled zámku však měl až Rudolf Jan Arnošt Meraviglia-Crivelli, známý heraldik (Rudolf Johann hr. Meraviglia-Crivelli) v letech 1878-1891. Dal vznik romantickému, pseudogotickému, trojkřídlému zámku se dvojicí třípodlažních věží. Při jihozápadním nároží je věž, uváděná jako šestiboká a při jihovýchodním nároží je věž hranolová. Obě věže jsou kryty nízkou stříškou. Fasády jsou členěny ozdobnými římsami. Většina vnitřních prostor zámku je plochostropá..

Později se majitelé střídali až Vilém Albrecht z Kolovrat roku 1667 prodal ves Vilému Alexandrovi z Běšin. Rod Běšínů držel statek do roku 1716, kdy jej prodal Janu Tomáši Wernerovi a ten obratem Josefu Karlu Perglárovi z Perglasu. Pozdější majitelé se opět střídali až roku 1790 koupil Nový Češtin ve veřejné dražbě Emanuel z Kolovrat, ale ani on si jej nenechal dlouho a majitelé se opět střídali. až roku 1853, kdy zdědila část statku Amálie, manželka Rudolfa Jana Arnošta Meraviglia-Crivelli a dokoupila do roku 1878 zbývající díly. Spolu s manželem držela statek do roku 1891. Od nich jej koupil Ferdinand Vitáček, jehož dědicové statek vlastnili až do roku 1949. Po roce 1949 na zámku hospodařil státní statek Luby a zámek sloužil jako byty. V 90. letech 20. stol, byl zámek v restituci vrácen dědicům. Dnes je v soukromých rukou a nepřístupný.