Zámek jehož zaležení není známo, získal dnešní romantický, pseudogotický vzhled ve 2. pol. 19. stol. za Rudolfa Jana Arnošta Meraviglia-Crivelli. Je obdélníkového tvaru s šestibokou věží na jihozápadním a hranolovou věží na jihovýchodním nároží.
Mohutné jižní průčelí zámku v Novém Čestíne asi neujde pozornosti nikomu, kdo projíždí po silnici I/22 z Klatov do Horažďovic, zejména pokud se do jeho zdí opírá odpolední slunce. Vlastní zámek si zachovává podobu z poslední přestavby provedené v 19. stol a je ukázkou romantické vesnické stavby své doby. Za zmínku stojí i při severovýchodním nároží zámku stojící kaple Nejsvětější Trojice.
L.P., 13.4. 2006
historie
Popis zámku
V současné době nelze přesně určit kdy byl zámek založen, ví se jen, že byl postaven před rokem 1640, ne však dříve jak ve 14. stol. Panské sídlo je v roce 1665 popisováno jako obydlí o dvou světnicích, kanceláři a síni. Později za Běšínů v letech 1167 - 1716 došlo nejspíše k významnějším stavebním úpravám, protože při prodeji se již píše o rytířské sídle Nový Češtin. Podle některých autorů byl zámek postaven na sklepech a přízemní budově po roce 1783 za Antonína Perglara z Perglasu. Rozhodující vliv na současný vzhled zámku však měl až Rudolf Jan Arnošt Meraviglia-Crivelli, známý heraldik (Rudolf Johann hr. Meraviglia-Crivelli) v letech 1878-1891. Dal vznik romantickému, pseudogotickému, trojkřídlému zámku se dvojicí třípodlažních věží. Při jihozápadním nároží je věž, uváděná jako šestiboká a při jihovýchodním nároží je věž hranolová. Obě věže jsou kryty nízkou stříškou. Fasády jsou členěny ozdobnými římsami. Většina vnitřních prostor…
číst dále