
Sušice - německy Schüttenhofen - je město na řece Otavě v okrese Klatovy, asi 25 km jihovýchodně od Klatov. Zdejší oblast byla už v 5. století př. n. l. obydlena Kelty, kteří zde zanechali po sobě mj. Hradiště na Sedle, pokračovalo i v době římské a po příchodu prvních Slovanů. Ti zde zanechali pohřebiště. Od dob Přemysla Otakara II., který zde založil v roce 1273 město, bylo správním centrem Sušicka. V městě je nepřeberné množství památek, z nichž jednou z nich jsou i shora zmíněná boží muka. Město stojí na křižovatce silnic II/169, II/171 a II/187. Severní cíp města protíná železniční trať č. 185 Horažďovice předměstí-Domažlice, na které se nachází stanice Sušice (vedle ní je i autobusové nádraží). Městskou dopravu zajišťují autobusy a má pravidelné autobusové spojení s okolím, mimo jiné i s Prahou. Okolí je protkáno množstvím turistických stezek a cyklotras.
Boží muka jsou řešena jako poměrně masivní odstupněný pilíř čtvercového půdorysu, jehož nároží jsou lehce segmentově zaoblená s odsazením. Stojí na předsazeném, po výšce odsazeném soklu; ústupek je zakrytý řezanými kamennými deskami. Ve spodním stupni je na každé straně na výšku obdélný výklenek (nika) zakončený konchou; v půdorysu cca půlkruhový; v líci osazený dřevěný rámek se segmentovým záklenkem. Horní stupeň je oddělen od dolního oblounovou římsou. Na každé straně má mělký, na výšku obdélný výklenek (niku); v půdorysu obdélný; stlačený záklenek má odsazené patky; ostění provedeno ze žuly. Korunní římsa je po délce křivkovitě zvlněná a má jednodušší štukový profil. Krytá je stanovou stříškou s taškami esovkami. Ve špici je vztyčen na makovici dvouramenný kříž s jetelovým zakončením. Nad soklem, na straně od města, je fragment plastického nápisu provedeného v omítce, nyní při poslední opravě zcela překrytý omítkou. Přepis nápisu z původní evidenční karty v památkovém katalogu NPÚ zní:
EXTRUCTUM IN LOCO MORTIS IN ANNO DOMINI / MLCCXXX /; pod ním : RENOVAVIT L KRTIN M. S. ANNO DOMI / NI MCMXXI ANTE DIEM CALE AUGU / STI "SOLO" SUMPTI DIRECTORE ING / IOS. PALME...H...O M. FRÁNA PRI / MATORE URBIS JOS. STELZL VIVIS /
Památkově chráněná od 3. 5. 1958..