
Původní zaniklou podobu sídla známe z veduty kolem r. 1720 - vstupní křídlo flankované po stranách dvojicí polygonálních věžovitých rizalitů i detail štítu s hodinami. Dnešní monumentální pozdně barokní patrová budova zámku s mansardovou střechou má dnes střízlivé fasády. Vstupní průčelí zdůrazňuje trojice rizalitů s trojúhelníkovými štíty. Střední, nejvyšší osový rizalit má jednoduchý segmentově ukončený vstupní portál, k němuž vede ze strany obce alej. Za zámkem je hospodářský dvůr. Pozůstatkem původní terénní situace sídla je blízký rybník se vzrostlými duby na hrázi.
Původním sídlem byla tvrz, stojící zde patrně již ve 14.století. První zmínka o ní pochází z r. 1545 (Volf Chocomyslšký z Wildenfelsu, v majetku tohoto rodu do r. 1583). Roku 1711 získali Chocomyšl Černínové z Chudenic. Za Františka Josefa Černína byla r. 1720 tvrz, jenž mezitím prošla renesanční přestavbou (nároží opatřena polygonálními věžemi) nahrazena barokním loveckým zámkem (autorem černínský architekt František Maxmilián Kaňka). Počátkem 60.let 18.století dal zámek dále upravit Prokop Černín (přistavěna domácí kaple). Po katastrofálním požáru v r. 1773 o rok později vypracoval stavitel Karel Balling návrh velké pozdně barokní novostavby zámku, jehož přízemí bylo dokončeno v r. 1775. Pak zřejmě stavba pokračovala z nedostatku financí jen pozvolna, neboť ani na konci 18.století nebyla dokončena (Černínové zde nežili). Zámek byl dokončen jen ze dvou třetin a tak ho Černínové v r. 1802 nabídli k přestavbě na dragounská… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.