hřbitovní kostel sv. Anny

1785 byla při něm zřízena lokálie a teprve v r. 1856 fara. Prvním lokalistou zde byl Liborius Schreiner, který sem byl r. 1787 převeden ze zrušeného dominikánského kláštera v Klatovech. Kostel byl po celou dobu nejen místem bohoslužeb, církevních obřadů a setkání věřících, ale pravidelně v něm hráli také místní hudebníci a působil v něm i chrámový sbor. Na přelomu 19. a 20. století již kostelík svojí velikostí nevyhovoval potřebám věřících z Bezděkova a z dalších přifařených obcí Koryta, Poborovice, Vítaná, Struhadlo, Kal a Tupadly a proto byl náboženskou maticí v letech 1899-1901 postaven na návsi v Bezděkově nový kostel sv. Václava. Kostel sv. Anny získala výměnou za pozemek pro nový kostel Alžběta, svobodná paní Korbová z Weidenheimu, která v jeho západní části nechala vybudovat rodinnou hrobku se samostatným vchodem. Východní část byla přeměněna na kapli a celý objekt byl obehnán hradbou se zděnou podezdívkou a kovaným plotem. V současné době je kostel v majetku obce, ale již není pro malý zájem věřícími využíván. Rovněž dědici původních majitelů žijí v zahraničí a o pozůstatky svých předků a o rodinnou hrobku nejeví zájem. Kostel byl po r. 1989 několikrát vykraden a proto jsou obrazy a erbovní znaky uloženy v zabezpečené místnosti archivu obecního úřadu. Z finančních prostředků obce Bezděkov a Plzeňského kraje byla v letech 2004-2006 zrekonstruována střecha s věžičkou, vstupní schodiště, fasáda a kostelík byl prohlášen kulturní památkou státu. V současné době se zde koná ročně pouze jedna bohoslužba u příležitosti svatoanenské pouti a v rámci Letních slavností Christiana Heinricha Spiesse je zpřístupňována hrobka rodu Korbů z Weidenheimu. Christian Heinrich Spiess byl německý autor dobrodružných románů s divokou strašidelnou romantikou, původním povoláním herec. Žil v závěru života u svého mecenáše hraběte Künigla jako hospodářský inspektor na zámku v Bezděkově. Hřbitov byl založen na severním svahu pod kostelem sv. Anny kolem r. 1785 při zřízení zdejší lokálie a původně nebyl ohrazen. Hřbitovní zdí byl obestavěn v r. 1846, kolem r. 1868 byl rozšířen a zároveň postavena márnice. Na hřbitově jsou dva náhrobky ze stejného kamene, a to na hrobech hraběnky Terezie Küniglové, první manželky majitele panství Kašpara Heřmana Künigla (1745-1814), a romanopisce a hospodářského úředníka Heinricha Christiana Spiesse (1755-1799). Oba zemřeli r. 1799 krátce po sobě na tyfus. Jejich náhrobky byly původně součástí ohradní zdi, při rozšiřování hřbitova byly vyňaty, položeny na hroby a r. 1934 byly nezřetelné nápisy v původním znění obnoveny. V r. 2008 byly oba náhrobní kameny z prostředků obce repasovány..