
Kostelík v někdejší Zdouni tvoří dominantu nejspodnější části údolí Ostružné. Příjezd od sušického nádraží či z Hrádku umožňuje silnice III. třídy přes Tedražice, ke kostelu vede odbočka s parkovacími místy. Po zmíněné silnici je vedena i cyklotrasa 305. Nejbližší autobusová zastávka Tedražice, náves se nachází asi 400 m východně, ve volných dnech je obsluhována jediným párem spojů. Nejbližší železniční stanice Hrádek u Sušice (trať Klatovy - Horažďovice předměstí) je vzdálena necelé 2 km západně.
O přístupnosti interieru kostela se informujte na přiloženém kontaktu.
Sloužil duchovním i obranným potřebám rozptýlených osad rýžovníků zlata, z nichž se vyvinuly Tedražice a Hrádek. Samotná Zdouň zanikla a kostel je jejím jediným pozůstatkem. Stavba byla původně zřejmě románská, o čemž svědčí zvonová okénka věže. O původní slohové podobě lodi nelze vzhledem k pozdějším přestavbám vyslovovat jednoznačné soudy, západní portál v podvěží je datován do III. čtvrtiny 13. století. V I. polovině století 14. nahradil původní apsidu gotický presbytář s velkými okny vyplněnými bohatými kružbami. K jeho jižnímu boku byla přiložena velká sakristie, snad plnící i funkci depozitáře. Roku 1691 byla dokončena raně barokní úprava financovaná Isabelou Švihovskou, která se dotkla především lodi. Ta získala valenou klenbu s výsečemi, velká hrotitá okna ze závěru 14. století byla zmenšena a opatřena mírně segmentovými záklenky. Tehdy získal kostel i většinu svého současného vnitřního zařízení. V dalších staletích nebyly prováděny závažnější úpravy. Na přelomu 19. a 20. století byl směrem k západu rozšířen hřbitov, který kostel dodnes obklopuje. Původní ohradní zeď byla přitom zachována. V nedávných letech byl kostel spolu s okolím upraven, na příjezdové komunikaci bylo zřízeno parkoviště pro návštěvníky areálu, který slouží obyvatelům Tedražic a Hrádku..