
Původně románský kostel (zachovány části román. zdiva, zbytky pův. románského opevnění). Jednolodní orientovaná stavba z lomového kamene, s trojboce uzavřeným, raně gotickým presbytářem, nad který byla r. 1854 přistavěna mohutná hranolová věž. Na jižní straně presbytáře je podélná sakristie, vedle které je na jižní straně lodi kostelní předsíň. V západní části kostela bývala dříve (patrně již od založení kostela) panská tribuna, přístupná samostatným vchodem, ke kterému byl přístup po dřevěném můstku, spojujícím kostel s pův. přilehlým feudálním dvorcem (zazděný vchod za dnešními varhanami). Roku 1755 byl kostel při opravě přestavěn – byl prodloužen a sklenut presbytář. Fasáda presbytáře je členěna pilastry, věže lizénovými rámci a sdruženými okny, ostatní fasády hladké. Presbytář je sklenut plackou se štukovým zrcadlem, v závěru klenba s výsečemi, loď (původně zaklenuta valenou klenbou) je plochostropá se štukovým zrcadlem, stěny presbytáře… číst dále
Kostel v Kolinci je typickou ukázkou úlohy vesnických kostelů v průběhu osmi století. Byl postaven v románském slohu okolo roku 1200, zmiňuje se až ve 14. století, kdy byl kostelem farním. Původní románské zdivo je patrné nejen v samotném kostele, ale i ve zbytcích strategického opevnění na vyvýšenině, na níž byl kostel vystavěn. Presbytář je raně gotický, v 18. století při barokní přestavbě byl prodloužen a rozšířen. Roku 1854 byla vystavěna mohutná hranolová věž. Hlavní oltář je podle vzoru hlavního oltáře chrámu v Klatovech, vedlejší oltář sv. Barbory z rokokového období. Dalšími oltáři jsou oltář Panny Marie, sv. Antonína a sv. Anny, které jsou bezcenné.