
Samotná obec vznikla kolem roku 1700. Zdejší kaple byla založena na nepříliš vhodném místě, neboť část plochy musela být odtěžena a druhá část naopak vypodložena. Kaple má obdélníkový půdorys s předsunutou hranatou věží a trojbokou apsidou na protější straně. Věž má zahloubený výklenek se soškou sv. Floriána. Nad sochou je okenice se dvěma zvony. Střecha věže je zajímavě utvářena lucernou, zakončenou makovicí s křížem. V roce 2002 byla střecha opravována a pokryta měděným plechem. Loď má střechu z eternitu. Uvnitř je deset lavic, dřevěný oltář lemují dva klečící andělé, uprostřed je obraz s motivem sv. Martina, kterému je kaple zasvěcena. Doba vzniku kaple se odhaduje na 2. polovinu 19.století (v knize Drahanská vrchovina od pátera F. Müllera se uvádí rok 1887). Od roku 1958 je stavba vedena jako kulturní památka.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.