
Jednolodní stavba obdélného půdorysu. Kostel má trojboký závěr a věž je v čele předsunutá. Na severní straně je přistavěna sakristie s oratořemi v patře. K věži je od jihu přistavěno schodiště. Střecha má sedlový tvar, nad závěrem jehlancovitý. Nad závěrem je zvonička tzv. sanktusník. Střecha věže je stanová, zakončena dvojitým křížem. Materiál střech je z plechu. Vchod do kostela je věžicí, dvoukřídlými dveřmi. Nad vchodem jsou nad sebou dvě klenutá okna. V nejvyšší partii jsou pak zvonicová klenutá okna do všech stran. Z jižní strany se nachází boční vchod.
Kněžiště je zaklenuto trojbokou klenbou. Kruchta je nesena trojími arkádami a podklenutá valenou klenbou. Valené klenby se nachází i v zákristii. Stavba je velmi kvalitní architektura z roku 1714 v dominantní poloze na návsi. Kostel je kulturní památkou od roku 1958.
Proto byl barokně přestavěn a rozšířen. 15. června 1714 jej slavnostně posvětil farář Tomáš Wanetius. Roku 1768 byla přistavěna věž. Koncem 20. stol. byl kostel opraven a v kopuli byly objeveny dobové doklady z roku 1795 podepsané tehdejším místním farářem Františkem..