Konice - Kostel Narození Panny Marie
© Ivo Rozehnal, 10/2010
Město Konice je důležitým centrem Drahanské vrchoviny. Minimálně od raného středověku zde vedla důležitá obchodní stezka, na které samotné město vzniklo. Dnes se velmi rozvíjí a samozřejmě se stává díky své lokaci v nádherné krajině turistickým centrem. V samotném městě jsou nejstaršími památkami dva kostely a zámek. V okolí nalezneme např. barokní komplex a poutní místo v Jesenci, mlýn v Hačkách, kostel na místě hradu ve Stražisku, poutní kostel v Jednově, naučnou stezku Kladecko a další nádherná místa.
Kostel Narození Panny Marie v Konici je nepřehlédnutelnou dominantou celého města. Stojí v těsné blízkosti zdejšího barokního zámku a je s ním i stavebně propojen. Samotný kostel je jednolodní budova s odsazeným a uzavřeným kněžištěm. ...Loď obdélníkového půdorysu má po obou stranách kaple – sv. Trojice a Panny Marie Bolestné. Právě v ní se nacházejí náhrobky slavného rodu Švábeniců, kterým patřívalo konické panství od roku 1434 do roku 1655. Štuková tumba je od Jana Jiřího Hofmanna. Velmi ceněna je i zdejší dřevěná kazatelna. Ta je zdobena sochami apoštolů a vrcholí postavou Krista. Jedná se o vysoce ceněnou řezbářskou práci, kterou v letech 1675–76 vytvořil Michael Zürn ml. původně pro konventní kostel premonstrátů na Hradisku u Olomouce. Konický kostel zdobí od roku 1721. U kostela stojí budova fary z pol. 18. století. Samotný kostel je zcela jistě staršího data, snad se k němu váží první písemné zprávy z roku 1371. Zda písemnosti patří ke kostelu na tomto místě, se doposud bezpečně neprokázalo. Existují jen útržkovité písemné zprávy, ty však korespondují s některými pamětními deskami v chrámu. Jistou podporou může být i těsná blízkost zámku, původně významné tvrze. Předpokládá se, že boční kaple pochází z let 1688 a 1690. Tehdy byly přistaveny k nové obvodové zdi, která zřejmě využila starších základů. Věž byla buď postavena, či zvýšena roku 1691. Nynější podoba pochází z let 1699–1709. Tehdy bylo panství v majetku premonstrátů z Hradiska v Olomouci. Ti v úpravách dále pokračovali pod dohledem opata Norberta Želeckého z Počenic. Došlo k nynější fasádě, dalšímu zvýšení nejen věže, ale i chrámu. V 19. století se pravděpodobně přeměnila sakristie na oratoř a zřejmě došlo i k propojení zámku spojovací chodbou na nosných obloucích (dnes údajně zazděno).
|
Přihlášení |
