
Městečko Drahany leží asi 15 km západně od Prostějova v nádherné krajině. Podle něho je pojmenovaná celá zdejší vrchovina. Dominantou městečka již není kostel, ale větrné elektrárny v těsném sousedství. Zajímavostí určitě je i pramen řeky Haná, který pramení pod zdejší školou. Východně ve vojenských lesích se nachází několik pozůstatků šlechtických sídel. Městečko leží na červené tur. značce – od Nivy pokračuje přes Otinoves do Rozstání. Zelená je zde naopak výchozí k Malému Hradisku. Do Drahan jezdí z Prostějova cyklobus a umožňuje cykloturistům překonat pohodlně táhlé 300 m převýšení od Plumlova.
První písemnost je zjištěna z roku 1309. Už tehdy jsou vedeny jako městečko. Drahanský kostel však pochází až z 18. století. Není však bez zajímavosti, že v první listině vážící se k Drahanům je zmiňována farní budova. K roku 1660 se váže zpráva o dřevěném kostelíku. Ten stál na místě nynějšího, uprostřed hřbitova a měl jeden oltář a čtyři obrázky svatých. Kamenný kostel byl postaven koncem 18. století. Posvětil ho r. 1790 prostějovský děkan P. František Keller. R. 1830 přibyla nová fara a vznikla samostatná farnost. Po 1.sv. válce proběhla obnova interiérů kostela a věže. R. 1924 byly zakoupeny opět dva zvony. Pohromou nejen pro kostel, ale i celé městečko, se stala 2. sv. válka. Drahany se ocitly v oblasti germanizačního pásma uprostřed republiky. Městečko bylo ničeno cvičením dvou divizí, které se později účastnily bitvy o Stalingrad. Mnoho škod pochopitelně utrpěl i kostel. Obyvatelé Drahan většinou skončili v obci Libina na Šumpersku. Po válce se mnoho lidí nevrátilo, ale městečko se obnovilo. Kostel se dočkal oprav až v letech 1954 – 62. Okna nesou mozaiky českých patronů a oltář znázorňuje Křest Kristův a smrt sv. Jana Křtitele. Autorem je Raimund Ondráček..