Troubky

Dvůr tedy stál v době, kdy je zdejší tvrz zmiňována a tvořil bezpochyby její hospodářské zázemí. Pravděpodobnou polohu a přibližný rozsah tvrze lze určit pomocí zakřivení okolních parcel a uliček, které svým tvarem zčásti respektují původní tvar příkopů a směr vodoteče, jejíž pozůstatky lze vystopovat ve východní části obce a která zřejmě napájela příkopy tvrze. Extrapolací těchto křivek se dá soudit oválný půdorys tvrze o rozměrech cca 40 m x 25 m a šířka příkopů až 20 m..

Ačkoliv se tvrz výslovně nepřipomíná, v této době nejspíše již stála. Gerhard z Kunštátu Troubky buď zdědil (Kunštátové totiž působili v úřadech příslušných ke královským hradům v Olomouci a Přerově) nebo je vyženil. První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1351, když zdejší zboží, tedy Troubky s tvrzí a dnes již zaniklou vsí Člunek, prodal syn Gerharda z Kunštátu – Kuna z Lysic mocným moravským pánům Janu a Drslavovi z Kravař. Jak pro Kunštáty, tak pro Kravaře však troubecké zboží nebylo důležité, pravděpodobně ani zdejší tvrz pravidelně neobývali. Zájem o toto zboží však projevil další mocný rod – páni z Cimburka sídlící na nedalekém hradu v Tovačově. Cimburkové tak roku 1380 Troubky s tvrzí a vsí Člunkem odkoupili od Voka z Kravař a připojili k centru panství v Tovačově. Od této doby se již tvrz v Troubkách neuvádí. Pravděpodobně již jen přežívala, až zanikla úplně. Tvrz v Troubkách tedy po celou dobu své sledovatelné existence neplnila již funkci pravidelného šlechtického sídla, ale měla spíše funkci správně-hospodářskou. Při tvrzi se roku 1355 připomíná totiž hospodářský dvůr, který zanikl rozparcelováním až v polovině 20. století..