kostel sv. Floriána

V průčelí je vztyčena věž, v jejímž podvěží je hlavní kostelní vchod. Věž byla původně vysoká 48 m, ale při vichřici došlo k jejímu zřícení. Věž byla nově vystavěna o 8 m nižší, z důvodu bezpečného leteckého provozu na blízkém vojenském letišti. Zařízení kostela je jednotné z doby výstavby kostela..

1876. Autorem projektu byl architekt Gustav Meretta. Roku 1962 byl kostel zapsán jako státem chráněná památka. Rekonstrukcí prošel roku 1972. V roce 1997 postihla obec povodeň, která kromě 70 zničených domů, napáchala nemalé škody i na kostele. Ale už koncem roku 1998 byl opraven.

Zobrazován bývá v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho sochy se vztyčovaly na ochranu proti požárům. Svatý Florián se podle legendy narodil v 2. pol. 3. stol. v Zieselmaueru nedaleko Vídně a stal se římským vojákem. Sloužil jako vedoucí kanceláře místodržícího v Lauriaku – dnešní Lorch v okolí dnešního Lince, které tehdy patřilo k římské provincii Noricum. Tamní místodržitel Aquilinus dal r. 304, když císař Dioklecián vydal jeden z několika protikřesťanských ediktů, zavřít a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florián dozvěděl, spěchal jim na pomoc. Byl však chycen a mučen, aby se zřekl své víry. Když tak neučinil, byl bez ohledu na své zásluhy v armádě a bezúhonný život odsouzen k smrti. Dne 4. 5. roku 304 mu byl na krk přivázán mlýnský kámen a byl hozen do řeky Enže. Svatý Florián je jedním ze skupiny Čtrnácti svatých pomocníků, uctívaných společně v římskokatolické církvi. Jejich přímluva má být zvlášť nápomocna především proti nemocem. Skupina vznikla ve 14. stol. jako důsledek epidemie moru..