travertinová plastika z roku 1989 - "Sonda do pravěku"
© Ondřej Štěpánek 10/2006
Světoznámá archeologická lokalita pravěkého člověka, travertinová plastika „Sonda do pravěku“ a nově postavený „Památník lovců mamutů“ v Předmostí (dnes městská část statutárního města Přerova) se nachází přímo mezi novodobou zástavbou - panelovým sídlištěm zbudovaným v 70. a 80. letech 20. století.
V roce 1998 uspořádala místní základní škola 1. ročník turistického putování „Po stopách lovců mamutů“ a již při 2. ročníku otevřela vlastní „Malé školní muzeum“, které vzniklo ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově, Moravským zemským muzeem v Brně a občanským sdružením „Predmostenzis“. V dnešní době můžeme absolvovat naučnou 8 km dlouhou vlastivědnou stezku „Předmostím až do pravěku“, která nás velmi příjemně, v 9 zastaveních vybavených informačními tabulemi, provede celou archeologickou lokalitou.
Pravěký člověk si v této geograficky výhodné poloze nad řekou Bečvou často budoval svá sídliště. Místo, kde se jejich osídlení koncentrovalo má pomístní název „Hradisko“. ...Hradisko bylo mohutné návrší tvořené mocnými pleistocénními sprašovými návějemi kolem dvou vápencových skalních homolí- jižnější tzv. „Skalky“ a o 300 m severněji položeného kopce tzv. „Na hradisku“.Tyto dvě dominanty převyšovali okolí skoro o 20 m. Tuto loblast si pravěký člověk zajisté oblíbil také proto, že zde neustále vyvěraly prameny minerální vody. Příznivé zde byly i klimatické podmínky teplé nížinné oblasti..
Historie pravěkého osídlení PředmostíNejstarší osídlení Předmostí spadá do středního paleolitu (120 000-100 000 př.n.l.), kdy v místě severnějšího návrší – „Hradiska“ sídlili neandrtálci (Homo sapiens neanderthalensis). Z tohoto období zde bylo nalezeno několik kamenných nástrojů kultury tzv. „taubachienu“. Tuto lokalitu si neandrtálci vybrali jistě kvůli přítomnosti minerálních pramenů, jejichž okolí velmi rádi vyhledávali. Světové proslulosti se však dostalo jižnějšímu návrší - „Skalce“, kde se od poloviny 19. století až do poloviny 20. století těžila spraš. Tato těžba ukrajovala kousek po kousku vápencové homole „Skalky“, až z ní do dnešních dnů zbyl pouhý balvan. V roce 1894 zde (převážně v místě bývalé Chromečkovy zahrady) byl K.J. Maškou učiněn první unikátní archeologický objev hrobu asi s 20 lidskými kostrami. Bylo zjištěno, že šlo o hrob archaické formy lovců mamutů - Homo sapiens sapiens z mladšího paleolitu a jeho středoevropské varianty tzv. pavlovienu (27 000- 25 000 let př.n.l.). Pavlovienští lovci zde budovali stanová sídliště. Z tohoto období pochází i známá rytina ženy na mamutím klu nebo plastická řezba mamuta. Celkově zde bylo nalezeno asi 25 koster lidských jedinců, což je nejvyšší počet pro toto období v celosvětovém měřítku. "Skalka" byla nejvýznamnější středoevropské opakovaně navštěvované tábořiště lovců mamutů. Lovci mamutů z Předmostí byli pojmenováni na počest místa naleziště - Homo predmostenzis. V mladší době kamenné – neolitu (5500-4000 př.n.l.) se na předmostenském sprašovém návrší usadili první zemědělci a zakládali první sídliště s pevnými domy. Od tohoto období bylo Předmostí již permanentně osídleno až do dnešních dnů.
