
Farní kostel sv. Máří Magdalény leží v centru bývalé návsi (dnes ze všech stran obklopen panelovými domy). Do dnešní podoby byl přestavěn ve 2. pol. 18. století. Ve zdi za oltářem je zasazen renesanční náhrobek Kateřiny z Vrchlabí, manželky Kuneše z Vrchlabí a na Čekyni, která zde byla pochována roku 1526. Před vchodem do kostela se nacházejí sochy sv. Cyrila a Metoděje, které zde byly umístěny v roce 1863, tedy tisíc let po jejich příchodu na Moravu. Před kostelem stojí architektonicky hodnotná fara s mansradovou střechou z roku 1780.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1362. Majitelé různých částí Předmostí se často střídali. Zajímavou skupinou obyvatel středověkého Předmostí byli místní půhončí, kteří zde seděli na svých dvorech. Půhončí byli zvláštní skupinou obyvatel, jejichž úkolem bylo doručovat "půhony osobám pohnaným", dnes bychom řekli žaloby žalovaným. Půhončí byli osobně svobodní a můžeme je řadit po bok jiným svobodným obyvatelům vesnic - svobodníkům, či dvořákům. Od roku 1487 však bylo Předmostí spolu s Přerovem dědičně přiznáno králem Matyášem Korvínem Vilémovi z Pernštejna a od té doby sdílela ves stejné osudy s Přerovem. V roce 1960 byla obec připojena k Přerovu jako jeho místní část a tím bylo započato jeho mohutné osídlování a přestavování, které vrcholilo v 80. letech minulého století, kdy se Předmostí proměnilo v jedno velké sídliště s panelovými domy a asi 5.000 obyvateli.