
10.-11.st. - na Horním městě doloženo již ranně středověké opevnění (S a SV hrana kopce)
1046 - hrad Přerov se objevuje ve spojení s poplatkem staroboleslavské kapitule doloženým listinou (tato listina je ovšem středověkým falzem, kam byla zmínka vsunuta doddatečně)
1141 - první bezpečná zmínka je v listině biskupa Zdíka, kdy byl Přerov centrem hradského obvodu s arcijáhenským (velkofarním) kostelem
1253 - hrad zřejmě odolal při vpádu Kumánů k Olomouci (ovšem podhradí silně utrpělo)
1276 - přerovský hrad chránil významný most přes Bečvu, který nahradil dřívější brod
1351 - hrad jmenovám mezi markraběcími hrady
1412 - zastavil král Václav IV. hrad Milotovi z Tvorkova, který však tíhl k myšlenkám Husovým
1421 - král Zikmund následně přinutil Milotu zástavu vrátit a usadil na hradě Mikuláše Perényiho
1427 - hrad pobořen husity; zmocnil se jej Jan Tovačovský z Cimburka
1469 - hrad navrácen králi, jenž ho postoupil svému oblíbenci Albrechtovi Kostkovi z Postupic
1487 - Přerov, figurující na listinách jako hrad zpustošený, získal Vilém II. z Perštejna, který jej úplně obnovil a také opevnil Horní město
pol.16.st. - za Vratislava Nádherného došlo k přestavbě hradu na trojkřídlý renesanční zámek, Vratislav sám však zemřel před dokončením stavby
1610 - v přestavbě pokračuje Karel starší ze Žerotína - bylo zřejmě vystavěno druhé patro a zvýšena věž
do 1690 - byl Přerov stále majetkem Žerotínů; poté následuje období častého střídání majitelů
1821 - Magnisové (majitelé zámku od r. 1795) přistoupili k velké empírové přestavbě
1927-31 - zámek koupilo město a podniklo úplnou rekonstrukci, následovaly další úpravy pro muzeální expozici