
Mlýn nechal postavit v letech 1863-65 původně vodní mlynář Karel Nekoksa, který předtím provozoval svou živnost na jednom z několika mlýnů postavených na potoku Říka protíkající v blízkém okolí. Důvodem stavby větrného mlýna byla značná nestabilita průtoku tohoto potoka, což bylo způsobeno hydrologickým charakterem celé oblasti. Za těchto podmínek bylo mnohdy znemožněno mletí, a proto se Karel Nekoksa rozhodl pro stavbu tohoto větřáku. Dalšími majiteli byli: od roku 1869 Josef Nekoksa, od roku 1875 Jan Nekoksa a Hedvika Nekoksová, od roku 1879 Karel Vodička, od roku 1881 Anna Vodičková, od roku 1886 Karel Vodička a Jenovefa Vodičková. Roku 1890 se v mlýně přestalo mlýt, prý z důvodu nevhodných větrů. Od roku 1913 byli majiteli objektu Karel Vodička a Matylda Vodičková a konečně roku 1948 Karel Vodička a Marie Vodičková. Ještě po II. světové válce měl mlýn větrné kolo. V 60. letech 20. století se však proměnil v ruinu… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.