
Větrný mlýn " Nad Pančavou " nebo " Větřák " se nachází v polích mezi obcí Lazníčky (asi 700 m severovýchodně od obce) a osadou Švrčov na místě, kde dochází k velkému mísení větrných proudů. Na místo se lze dostat po zelené turistické značce a cyklostezce č. 5024.
Mlýn je svým založením tzv. holandského typu, což znamená, že na rozdíl od mlýnů tzv. německého typu, které se ze větrem natáčely celou svou hmotou (tyto mlýny musely být proto stavěny ze dřeva ), byly mlýny holandského typu stavěny z pevných materiálů (většinou z kamene) a po větru se natáčela jen samotná střecha s větrnými lopatami, tzv. větrné kolo.
Mlýn "Nad Pančavou" je dnes společně s dřevěnou nádstavbou vysoký cca 9 m a jeho budova je postavena z lomového kamene, který byl nalámán v lomu ve Výklekách. Šířka zdiva se pohybuje mezi 1,35 m, kruhová stavba má zřetelný kónický tvar.
Větrných mlýnů na území Olomouckého kraje se do dnešních časů dochovalo asi jen patnáct, u jedenácti z nich se dochovala celá stavba a u tří i jejich kompletní vybavení.
Za těchto podmínek bylo mnohdy znemožněno mletí, a proto se Karel Nekoksa rozhodl pro stavbu tohoto větřáku. Dalšími majiteli byli: od roku 1869 Josef Nekoksa, od roku 1875 Jan Nekoksa a Hedvika Nekoksová, od roku 1879 Karel Vodička, od roku 1881 Anna Vodičková, od roku 1886 Karel Vodička a Jenovefa Vodičková. Roku 1890 se v mlýně přestalo mlýt, prý z důvodu nevhodných větrů. Od roku 1913 byli majiteli objektu Karel Vodička a Matylda Vodičková a konečně roku 1948 Karel Vodička a Marie Vodičková. Ještě po II. světové válce měl mlýn větrné kolo. V 60. letech 20. století se však proměnil v ruinu sestávající pouze z obvodových zdí. V dnešní době je mlýn v soukromém vlastnictví a je přebudován na rekreační objekt. Zděná budova mlýna byla nadstavena o dřevěné patro (ovšem už bez větrného kola) a stále tak tvoří dominantu okolí.