
Bývalý Veliký mlýn se nachází přímo pod městskými hradbami, pod tzv. Kopcem (Horním náměstím, což je historická část města Přerova se zámkem) na levém břehu řeky Bečvy.
V bývalém mlýně sídlili památkáři a jeho poslední majitel zde provozoval hospodu. V dnešní době probíhá celková rekonstrukce objektu.
Kdyby byl stav stržen vodou, měl být obnoven robotou, k mlýnu povinnou. Vrchnost měla každý rok dát k opravě "...čtyři duby veliké a dubičí k houžvám ze svých lesů..." Mlynář měl také nárok na to, aby kdekoliv by koupil mlýnské kameny, měly je přivézt lidé Viléma z Pernštejna. K svému užitku mohl mlynář přidělat jedno kolo moučné nebo dvě a jeden nebo dva brusy.Mlýn měl mít vody tolik, aby stačila na dva žlaby. Mlynář, jeho žena a děti a budoucí potomci měli právo tento mlýn držet, užívat nebo jej prodat, zaměnit, či poručit podle své dobré vůle, avšak osobě, která by byla hodna vrchnosti a obci přerovské. Roku 1599 se zde připomíná mlynář Krystyn. Dne 15. června 1749 tento Veliký mlýn při požáru města Přerova shořel a už nebyl jako celek vystavěn, neshořela pouze kamenná část mlýna. Od té doby je zván mlýnem spáleným-Spálencem. Přilehlé ulici pod přerovskými hradbami, kde se bývalý mlýn nachází, se dodnes říká Spálenec..