Městský park Michalov byl založen r. 1903. Od 70. let 20. stol. chátral. R. 1991 byl započat program jeho revitalizace. 1992 byl park vyhlášen jako významný krajinný prvek s relikty fauny a flory lužních lesů. Park má rozlohu 17 ha.
Hlavní obrázek místa
hlavní promenáda parku
od vchodu z Máchovy ulice
© Ondřej Štěpánek 04/2006
Městský park Michalov se nachází cca 1 km severovýchodně od centra města Přerova na pravém břehu řeky Bečvy. Park je nově oplocen, přičemž je do něj možno vstoupit pěti branami. Areál parku je rozdělen do několika částí. Jeho hlavní tepnou je promenáda ve stylu francouzského parku s pískem vysypanou cestou, lemovanou lavičkami vedoucí k fontáně a restauraci "Michalov" s hudebním altánem, které tvoří pomyslný střed parku. Odtud se rozbíhají cesty všemi směry-k části ve stylu anglického parku, části věnované záhonům s okrasnými rostlinami, části věnované aktivitám volného času návštěvníků parku (dětská hřiště, kiosek s občerstvením, travnatá plocha, kde je možno hrát míčové hry, či si jen lehnout a odpočívat) a konečně nově vybudovaná plocha s umělým jezírkem přemostěným dvěma dřevěnými mosty. Výhledově je plánováno zvětšení plochy parku ze stávajících 17 ha na 19 ha. K parku přiléhá zrekonstruovaný skateboardový areál "Laguna", kde se každoročně pořádají celorepublikové závody v této disciplíně.
Ondřej Štěpánek, 26.4. 2006
historie

Historie místa

Historie parku je datována rokem 1903, kdy byly učiněny první kroky k realizaci plánu zahradního architekta Františka Thomayera. Impulzem k výstavbě byla blížící se zemská výstava. V 1. pol. 20. stol. byl vybudován i palmový skleník. Park byl místem odpočinku až do 60. let. 20. stol., avšak v 70. letech začal jeho význam upadat a proměnil se v obyčejný park sídlištního typu. Změna nastala v roce 1991, kdy bylo rozhodnuto o průběžné revitalizaci parku, která má být ukončena r. 2010. Roku 1992 byl vyhlášen významným krajinným prvkem, poněvadž v sobě uchovává relikty původní flory a fauny lužních lesů, které se původně kolem Přerova nacházely.

Ondřej Štěpánek, 26.4. 2006

otvíračka

duben-říjen: 5.30-23.30 listopad-březen: 5.30-22.30

26.4. 2006

Olomoucký kraj,  Přerov  (PR), Přerov

Místa v okolí

 městské opevnění
 bratrská škola
 Korvínský dům
 kostel sv. Jiří
 Přerov
 synagoga
 Městský dům
 kostel sv. Vavřince
 pozorovatelna CO
 kaple Panny Marie
 Čekyně
 Prosenice
 Želatovice
 Švédské šance
 Rokytnice
 kostel sv. Floriána
 kaple sv. Urbana
 Buk
 Žeravice
 Horní Moštěnice
 Štulbach
 Čekyně I
 Prusy
 kaple sv. Marka
 Čekyně II
 Kokory
 Penčičky
 Dobrčice
 Čechy
 Pavlovice u Přerova
 Lazníky
 kaple sv. Floriána
 Kokory
 Domaželice
 Pavlovice u Přerova
 Vávrův mlýn
 kostel sv. Prokopa
 Vlkoš
 Přestavlky
 Přestavlky
 kaple sv. Kunhuty
 Hradčany
 kostel sv. Markéty
 Zákřov
 Veselíčko
 Říkovice
 kostel sv. Anny
 Troubky
 kaple sv. Floriana
 zvonkohra
 kostel sv. Václava
 socha žáby
 Nahošovice
 mlýnský náhon
 Citov
 Šišma
 Tršice
 kostel sv. Jiří
 Hlinsko
 Lazníčky
 kostel sv. Mikuláše
 Kyselovice
 vodní mlýn
 kostel sv. Havla
 Kostelec u Holešova
 Majetín
 zvonice
 Dřevohostice
 boží muka
 Kladníky
 kostel sv. Floriána
 kaple sv. Praxedy
 Kostelec u Holešova
 Betlémská kaple
 Kladníky
 kaple sv. Floriána
 Lipník nad Bečvou
 kaple sv. Rocha
 Záříčí
 kaple Panny Marie
 synagoga
 kaple sv. Petra
 radnice
 mariánský sloup
 Floriánská kašna
 kostel sv. Floriána
 obecní špitál
 Oprostovice
 zvonice
 Velký Týnec
 kaple sv. Josefa
 městské opevnění
 památník Osvobození
 Rakodavy
 rybník Kolečko
 Věrovany
 Hradecký rybník
 Tovačov
 Hanácké muzeum
 dům U Tří králů
 kostel sv. Václava
 Paní dům
 kašna sv. Václava
 radnice
 Lhotsko
 Nenakonice
 kostel sv. Jiří
 židovský hřbitov
 kostel sv. Kateřiny
 socha sv. Iva
 kaple sv. Anny
 Husův sbor
 kostel sv. Jiljí
 Prusinovice
 Chropyně
 Velký Týnec
 Chropyně
 boží muka
 kaple sv. Markéty
 Daskabát
 Cvrčovský mlýn
 Grygov
 zvonice
 mohyla Eduarda z Behru
 Otěhřiby
 Týn nad Bečvou
 Lobodice
 Rymice
 žudr
 zvonice
 Rymice
 Rymice
 kamenný kříž
 Helfštýn
 boží muka
 Viklický dvůr
 kostel sv. Floriána
 kaple sv. Matouše
 Vsisko
 Kasařov
 sousoší Piety
 Božka
 boží muka
 Blatecký mlýn
 zvonice
 kaple sv. Rocha
 Količín
 železniční viadukt
 kaple sv. Rozálie
 zvonice
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 socha sv. Floriána
 kaple sv. Floriána
 mariánský sloup
 kaple Panny Marie
 boží muka
 židovský hřbitov
 hradiště Obírka
 hotel Pivovar
 městské opevnění
 Okresní dům
 Polkovice
 boží muka
 židovský hřbitov
 fort VII
 synagoga (Husův sbor)
 radnice
 zvonice
 Šachova synagoga
 Velká Bystřice
 Dobrotice
 radnice
 Kojetín
 fort Va
 morový sloup
 Chlum
 boží muka
 Holešov
 pivovar
 kaple
 fort VIII
 kostel sv. Urbana
 kaple sv. Anny
 boží muka
 Kožušany
 fort V
 kostel sv. Havla
 Drahotuše
 kaple sv. Bartoloměje
 kaple sv. Anny
 fort IV
 socha Panny Marie
 obecní kaplička
 Křídlo
 Křenovice
 Hradisko u Popůvek
 nádražní budova
 Hrádek u Přílep
 Salzerova reduta II
 Nové Sady-Povel
 tržnice
 Korunní pevnůstka
 Smetanovy sady
 vila Hanse Passingera
 kostel sv. Blažeje
 sochy Herkulů
 Arcibiskupský palác
 Kamenný mlýn
 Jupiterova kašna
 Nový Hrádek
 kaple sv. Markéty
 Židovská brána
 vila Primavesi
 synagoga
 dům U Černého koně
 Kašna Tritónů
 Neptunova kašna
 Masné krámy
 Hauenschildův palác
 Terezská brána
 dům U Zlatého jelena
 Podkova
 olomoucké podzemí
 Caesarova kašna
 Krajinská lékárna
 Moravské divadlo
 Arionova kašna
 Herkulova kašna
 Edelmannův palác
 Petrášův palác
 radnice
 Salmův palác
 kostel sv. Mořice
 Merkurova kašna
Základní informace místa
ID místa: 4195
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 26.4.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama