Buk

Místo tvrze uvádí starší literatura v zahradě domu č.p.18. Při pracích na této zahradě byly v minulosti odkryty části kamenných zdí a údajně i podzemní prostory. Otázkou zůstává, zda s tvrzí souvisely či patřily hospodářské zástavbě nebo nějakému jinému objektu. Tento dům se zahradou se nachází kousek za křižovatkou s kapličkou, u silnice směrem na Sobíšky.

Znatelné reliéfní zbytky tvrze se však viditelně rýsují až necelých 100 m právě nad zmiňovanou zahradou a to ve svahu v lese. Místo sice nabízí poměrně slušný rozhled (ovšem dnes většinou zakrytý stromy) na celou polovinu obzoru a to od jihozápadu po severovýchod, ale jinak je tvrz dost nevýhodně situovaná. Stavitel ji umístil přímo do poměrně strmého svahu, pod okraj náhorní planiny. Je tedy chráněna přírodou snad jen ze strany od obce pod ní, jinak oba boky jsou ohroženy pokračujícím šikmým svahem po stranách a čelní, severozápadní strana pokračující a stoupající planinou, dnes porostlou hustým křovinatým lesem.

Jak se dá ze zbytků situace odečíst, tvrz měla jednoduché čtvercové utváření s jádrem obklopeným příkopem a jistě i valem. Ten však dnes není znatelný.

Tvrziště je v současné době značně porušené a porostlé vyššími stromy. Jádro má plnou výšku snad jen v západní třetině, jinak je téměř srovnané s okolním terénem a jeho hranu v dolní části značí jen nevýrazní terénní stupeň. Tato třetina jádra by mohla snad být i vyvýšeným místem, kde stála hlavní stavba, ale spíš je možné, že při stavbě tvrziště měl stavebník snahu sklon svahu vyrovnat a tedy na ploše jádra vytvořit a dosypat terén na vodorovnou plochu. Ta se ovšem postupem staletí vytrácí přírodními vlivy a erozí, navezená zemina se postupně odplavila a svah tak dostává svoji původní podobu.

Čtvercové jádro mělo strany dlouhé přibližně 30 m, ale jeho přesný rozměr dnes lze obtížně určit. Jak už bylo zmíněno, díky minimálnímu zachování jádra nelze určit rozmístění i tvar zástavby, ale jisté snad je, že tvrz byla pravděpodobně zděná.

Kolem jádra obíhal příkop, jak naznačuje menší terénní stupeň pod jádrem, obíhal po všech čtyřech stranách tvrze. Dnes se však zachoval viditelný jen na dvou stranách. A to především na té čelní, oddělující tvrz od náhorní planiny. Má šířku asi 10 m a hluboký nejvíc asi 2 m a to díky zachovalosti jádra v čele. Po té zatáčí podél jihozápadní strany dolů a vytrácí se nad skalkou v jižním rohu tvrziště. Na této straně je příkop o něco užší a také jeho hlouba se zmenšuje. Na severovýchodní straně jsou znatelné nerovnosti, ale o příkopu není řeči. Na dolní straně směrem k obci již chybí úplně. Vnější předpokládaný val chybí, snad jen v jižním rohu je možné mluvit o jeho krátkém náznaku.

Zajímavá je ještě znatelná prohlubeň za čelním příkopem, na opačné straně než je jádro, už na rozšiřující planině. Je zhruba uprostřed pří pohledu na jádro a navozuje myšlenku snad vstupní věžovité brány vysunuté před příkop a dál přes můstek do jádra druhou branou uprostřed dispozice.

Bližší upřesnění je možné očekávat od případného výzkumu, který by mohl nejen upřesnit charakter tvrze a její zástavbu, ale i život na ní a dobu zániku.